JayJay: Hotel Thermal Visegrád. Vřele doporučuju! 4 hvězdičkový hotel superior. Luxus jako bejk. Má hafo bazénů, nejteplejší 38 stupňů. Na koupák z pokoje pouze sjedeš dolů výtahem už v županu. Má samozřejmě podzemní garáže, 90 Kč/noc. Nas to stalo ve ctyrech na 5 noci, 2 samostatne 2 luzkove pokoje s vyhledem na Dunaj, polopenzi 19.000,- Kc od Billatravel. Polopenze formou svedskych stolu, kdy si ani nevyberes, nebot vse VÝÝÝÝBORNÉ!!! Visegrad je v malebne krajine zatacky Dunaje (Dunakanyar), je to byvale sidlo Krale Matyase. Z hradu - tedy zriceniny - je uchvatny vyhled na malebnou krajinu. K Balatonu je cca 170 km. Taky jeli jeste i tam.
Jo, bal jsem se hotelu, ze se tam v noci nevyspime,jako u more, ale byl absolutni klid. Vetsina hosti - rodiny s detmi.
Ahoj kabroušáci. Mám na Vás dotaz. Nemáte náhodou někdo nějaký typ na termální lázně v Maďarsku cca 150km od Balatonu. Nejlépe aby tam byla možnost polopenze, dvoulůžkové pokoje, parkování pro auta za přijatelnou cenu. (???)
Ahoj fšem
Tak kdyby se chtěl někdo přidat, tak v pondělí 16.7. přesun Ova - jižní Čechy a v úterý ráno 17.7. překračuji v okolí Č.Budějek hranice směr Alpy. Ubytko v penzionu do 23.7. v ST.Johann im Pongau ...pak přesun směr za Insbruk..a do pátku 27.7. penzionek nedaleko It.hranic v dosahu Stelvia....
Ahoj Zdenek
Doporučil bych vám taky Lago Maggiore , je to kousek nad Milanem.
Je tam moc krásně osobně jsem tu část která je ve Švýcarsku projel na gumovym člunu s motorem byla to docela prdel, projíždět s ním mezi jachtama za několik milionů...
modrejpes: My sme dycky něco málo naplánovali dne předem a jeli Snažili sme hledat méně náročný trasy pro staříky, ale dnes už vím, že turistický průvodce píší lidé, kteří běžně lozí po Himalájích a vše ostatní je pro ně jednoduchá trasa
modrejpes: Když tam vidím to Corte, tak si pamatuju, že jsme v centru byli na steaku. To centrum byli takový úzký uličky, příjemný, malej krámek vedle krámku a naproti toho, kde sme obědvali, tak byl krámek se sýrama Zašli sme tam a koupili 2 sejry, co se nám moc líbili. Oba byli kozí a když sme do nich večer u piva kousli, tak to bylo jako bych kousala kozu aji s chlupama Fůůůůj
Akos: S těma muškátama je to úplně přesný Úplně si pamatuju, jak u nás hnusný špinavý baráky a přejel si hranice a krásný, načančaný a všude na oknách muškáty
modrejpes: My sme právě na východu už byli (teda spíš ubytovaní) a chceme na západ k Ajaciu. Jelikož budu brát toho času 2,5letou dceru, tak těžko budu moct lozit po horách a budu si muset vystačit s národním parkem, i když dcera moje už trénuje
Marv & Luci Luc: Na východní stranu Korsiky klidně bodněte. Je to tam většinou placaté a samý hotel a kemp - západní pobřeží je daleko zajímavější a divočejší. Pokud jste nebyli v Porto, zajeďte tam a prozkoumejte okolí - Calanche, Evisa, soutěska Spelunca, výstup na Capu dOrtu, pláž Airone... případně zajeďte do vnitrozemí do hor (Paglia Orba už je tvrdší podnik) a pak dál na sever k St Florent, nevynechejte Nonzu (ta už je na tom severním poloostrově). Byl jsem na Korsice třikrát, povídání a fotky mám na webu jen z jednoho výletu: Toskánsko a Korsika - cestopis a fotky
Akos: Super... Musím říct, že jste mi tady nasadili brouka do hlavy...
Začínám nad tím uvažovat čím dál víc...
Krásně se to čte...co teprve si to zažít...
Když už jsem se dal do psaní, chtěl bych vám popsat vznik svého prvního "privátního Alpentour". Správně by to mělo patřit do rubriky tlachání nebo tak,ale snad prominete, když to dám sem.
Když se vracíme od moře autem, vždy si zajedeme ještě do Alp, ale tato první cesta byla cíleně pouze tam.
Před cca deseti lety jsem o Alpách nevěděl vůbec nic, tak jsem se vypravil do cestovní kanceláře specializující se na Alpskou turistiku. Sdělil jsem jim svou představu, že bych si chtěl projet nějaké velké krpály autem, čím větší, tím lepši. Takové,z jakých po revoluci, po otevření hranic, naše autobusy zn.Karosa, postrádající jak ABS, tak retarder (a možná i rozumného řidiče), tak rády padaly do rokle. (V té době jsem byl sám autobusák, tak mě to fakt lákalo, protože v práci se o těchto případech hodně bavilo). Že bych si to představoval tak na 3-4 dny a spát každý den jinde. Tak mě vyvedli z omylu, že takhle se to nedělá, musím se ubytovat na 1 místě a výlety si dělat po okolí z jednoho hotelu. Že cena hotelů v katalagu na 1 den neplatí, na 1 den přece nebudou povlíkat postele a tak. Tak z renomované cestovní kanceláře jsem odcházel rozčarovaný s nepořízenou, protože na tohle jsem nekývl. Začal jsem plánovat sám,vzal si mapu a hledal co nejklikatější serpentiny a co nejvýše. Svěřil jsem se kamarádům, kolegům, co mám v plánu, tak každý mi přidal svůj tip, kde je co k vidění. Takže trasa byla na světe. Ale co s ubytováním, "když takhle se to nedělá..." V té době internet v plenkách, navigace-no vůbec. Ale v té cestovce jsem si aspoň uzmul katalog. Tak jsem si vybral po trase 3 penziony. Poprosil jsem sestru, která mluví německy, aby je obvolala a zarezervovala. Vše bez problémů, cena samozrějmě stejná jako v katalogu. Byli asi rádi,že tam v létě vůbec někdo jede, protože každý penzion byl poloprázdný, a to ještě přeháním.
Pak nastal den D a vyrazili jsme! Salzburg, procházka městem, pak první hotel, kde už přírodní scenerie začaly být zajímavé. Druhý den jsme projeli Grossglockner Hochalpenstrasse, kde v srpnu ještě ležel na svazích sníh, a vůbec, však to znáte. Zell am See a ještě nějaké další serpentiny. Další den cesta lanovkou na nějaký kopec, Kaprun, kde myslím rok před tím uhořelo hodně lidí v tunelu.A přesun k dalšímu penzionu, který jsme hledali déle. Pak přes šílené serpentiny kolem vodopádu cesta do Innsbrucku. Krásné město, které hostilo i zimní olympiádu. Oběd v zahradní restauraci na nábřeží s výhledem na sluncem zalitý horský masiv byl impozantní. Spět kolem nádherných jezer, do penzionu a dalši den směr ČR, ještě zastávka v aquaparku a u většího jezera. Poslední hotel byl za hranicemi už v Čechách. Projižděli jsme to tam ještě cik-cak, mezi Rakouskem a Německem už hraniční přechody nebyly, tak jsme se orientovali kde jsme v kterém státě jen podle toho, jestli jsou na balkonech jinak stejných domů muškáty, nebo ne. ČR v Schengenu ještě nebyla.
Zajimavá byla též situace, když jsme v prvním hotelu u snídaně potkali toho dobráka z cestovky. Toho "takhle se to nedělá". Poznal mne, tak se ke mně hlásil. Byl tam s rodinou na týden. Koukal, když jsem mu jenom řekl, že jsme tady pouze jednu noc, jsme na poznávacím výletě, zítra už spíme jinde...
Co dodat na závěr; jako řidič autobusu jsem byl v Paříži, v Holandsku, v Chorvatsku, nejdál v životě jsem byl asi jako voják s náklaďákem převáženém po železnici, na raketové střelnici v dněšnim myslím Kazahstánu - pro nás to byl SSSR a hotovo, kde neco najazdil v konvoji po poušti Karakum, (tímto směrem už bych fakt nechtěl cestovat), ale tato "privátní Alpentour" byl můj první delší výlet do zahraničí na západ autem na vlastní pěst. Jel jsem se synem, kterému bylo asi 5 let, bez manželky, jen s kamarádem, který mimochodem ovládá asi 7 jazyků,ale hotel nezajistil ani 1. Kdo zažil izolaci minulého režimu, pro toho je cesta tímto směrem dodnes kouzelnější, než tam, kam se smělo i tenkrát. Rád na tuto cestu vzpomínám...
Ono ani jezera na korsice nejsou k zahození. Jen už to chce plánovat trošku dýl předem, aby lodní lístek na trajekt nestál majlant Opětovně mám v plánu příští rok. Je tam ještě moc věcí, co sem neviděla a tentokráte okusíme ostrov z druhé strany
Marv & Luci Luc: Ano, to jsem tenkrat cetl,a souhlaism.
A Tvuj clanek jsem cetl se zatajenym dechem. Nemam slov. To musela byt parada! Minimundus, take zname, je to dilo. Mne tam nejvic zaujal starujici raketoplan.
|
|
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
12 |
13 |
14 |
15 |
16 |
|
osobně jsem tu část která je ve Švýcarsku projel na gumovym člunu s motorem 
byla to docela prdel, projíždět s ním mezi jachtama za několik milionů... 
Snažili sme hledat méně náročný trasy pro staříky, ale dnes už vím, že turistický průvodce píší lidé, kteří běžně lozí po Himalájích a vše ostatní je pro ně jednoduchá trasa 
