| Blížící se k@brioakce |
|
Cabrio WEEKEND TUŠŤ 2025 (za 7 dnů)
Brno - ukončení sezóny (za 43 dnů)
|
|
| Aktuality |
Soutěž MOJE AUTO
Zima je na krku a abychom si zkrátili dlouhé zimní večery, vymysleli jsme pro Vás soutěž, u které se zabavíte a máte možnost vyhrát i zajímavé ceny.
 více informací... [27.10.2014]
---------------------------------------------------------------
Shrnutí kabriosezóny 2014
Bohužel je tu zase po roce podzim a mnozí z nás i přes krásné Babí léto uložili své Miláčky bez střech k zimnímu spánku a přichází pro ně smutné období bez sluníčka a větru ve vlasech.
více informací... [19.10.2014]
---------------------------------------------------------------
Ukončení sezóny v Brně
Rozloučení s létem 2014 na tradičním místě.
více informací... [04.10.2014]
|
|
| K@briofóóór |
|
#Modlí se Karel večer před spaním:“ Pane Bože, já chodím do práce každý den a dřu 8 hodin, zatímco má žena je jen doma. Chtěl bych, aby rozuměla, co musím vytrpět každý den. Prosím tě, vyměň na pár dnů její tělo s mým. Amen." Pánbůh díky své nekonečné moudrosti zázrak udělal. Příští ráno se vzbudil Karel v ženském těle. Udělal snídani, vyvenčil psa, vzbudil děti, připravil jim oblečení, připravil jejich oběd a odvezl je do školy. Potom jel zpět domů, vyzvedl věci v čistírně, stavil se v bance pro peníze a pak jel na velký nákup. Doma uklidil celý nákup, vyčistil kočce krabici a šel vyvenčit psa. Již bylo 13.00 a on pospíchal ustlat postele, odnést špinavé prádlo, trošku oprášil a zametl podlahu v kuchyni. Pak jel do školy vyzvednout děti, kde nastala debata s dětmi o učebnicích nut-ných k vypracování úkolu a které byly zapomenuty ve škole.Když koneč-ně dorazili domů po několika cestách zpět do školy, připravil jim mléko a chleba a dohlédl na to, aby děti začaly s úkoly. Během času vytáhl žehlící prkno a současně se díval na televizi. Teď už bylo 16.30 a čas přípravy večeře. Poté co se najedli, uklidil ze stolu, uklidil kuchyni a spustil myčku nádobí. V době kdy šla jeho partnerka ven se psem, připravil dětem kou-pel, poskládal čisté prádlo, naládoval další pračku a dohlédl na to, aby děti šly do postele. Ve 21.00 byl naprosto vyčerpán a ačkoliv jeho denní činnost ještě nebyla zcela hotová, šel si Karel lehnout. V posteli očeká-vala jeho partnerka milování. Další ráno se Karel vzbudil a ihned padl u postele na kolena a modlil se k bohu: "Prosím, prosím Bože, přeměň to zase zpátky, byla to chyba závidět mé ženě možnost být doma přes den." Pánbůh díky své nekonečné moudrosti odpověděl: "Cítím, že jsi se po-naučil, rád to zase změním, ale musíš počkat 9 měsíců, protože jsi si včera nevzal antikoncepci a tak jsi otěhotněl..." Dobře mu tak... |
|
|
Bleskovka
Naše první cesta bez střechy
Cabrio jsme koupili na podzim, v době plískanic a chladných dní. Celá rodina jsme si ho hned zamilovali, syn je na něm dokonce citově závislý. Všichni jsme se tudíž těšili na jarní sluníčko, až stáhneme střechu a užijeme si jízdu s větrem ve vlasech aniž bychom nastydli.
První jízda se nám povedla ještě v listopadu, za jednoho příjemně teplého dne. Vzala jsem děti a jeli jsme nakupovat. Střecha zatažená, pro jistotu. Neměla jsem odvahu parkovat otevřené auto v okresním městě. Prosby dětí nepomohly.
Na poslední zastávce, kdy jsme naplnili prostorný kufr nákupem v hypermarketu a nádrž benzínem, se děti konečně dočkaly. Každé se vrhlo na jednu jistící páčku a bum, dostala jsem ránu do brýlí takovou, že tekla krev. Po chvíli jsem se vzpamatovala, konečně stáhla střechu a koukla na zadní sedadla. Bylo tam hodně věcí, ty lehčí jsme raději uklidili do kufru, ostatní nechali ležet. A hurá na dálnici! Byl to úžasný zážitek, nikdy před tím jsme něco takového nezažili! Nadšení mě začalo opouštět kolem rychlosti 100 km za hodinu, když jsem přestávala vidět na cestu. A ve stotřiceti jsem měla své dlouhé vlasy úplně jinde než obvykle, hlavně před obličejem. A to jsme ani neměli stažená boční okénka! Koutkem oka jsem ještě zahlédla, jak se autem vznáší cosi bílého, a sakra, neuklidili jsme důležité papíry… Brzdy, zastavila jsem na krajnici a po prohlídce lejster a zjištění škod jsem hledala viníka. Naštvaná jsem vyslala obě děti zpátky, aby prohledaly okolí dálnice a přinesly, co uletělo neznámo kam. Samosřejmě se nic nenašlo, jen jsem se o ně celou dobu bála. Radši jsme vyrazili na cestu domů.
Dcera pak schovala svou blonďatou hřívu do kapuce mikiny a já korigovala poletující vlasy rukou. Dál už bylo všechno ok, až na to rozčesávání neskutečně zamotaných vlasů. 11.06.2007
Dáša (manželka kabrioleťáka 742)
|
