| Blížící se k@brioakce |
|
Prostě setkání kabrioletů u Semil (za 65 dnů)
Cabrio WEEKEND TUŠŤ 2025 (za 135 dnů)
Brno - ukončení sezóny (za 171 dnů)
|
|
| Zboží v e-Shopu |
|
DVD - 2. ročník Královického srazu kabrioletů - 2006 |  | | další zboží... | Cena : 220,- Kč |
|
| Aktuality |
Soutěž MOJE AUTO
Zima je na krku a abychom si zkrátili dlouhé zimní večery, vymysleli jsme pro Vás soutěž, u které se zabavíte a máte možnost vyhrát i zajímavé ceny.
 více informací... [27.10.2014]
---------------------------------------------------------------
Shrnutí kabriosezóny 2014
Bohužel je tu zase po roce podzim a mnozí z nás i přes krásné Babí léto uložili své Miláčky bez střech k zimnímu spánku a přichází pro ně smutné období bez sluníčka a větru ve vlasech.
více informací... [19.10.2014]
---------------------------------------------------------------
Ukončení sezóny v Brně
Rozloučení s létem 2014 na tradičním místě.
více informací... [04.10.2014]
|
|
| K@briofóóór |
Jedou Husák se Štrougalem na zasedání strany, jedou kolem kostela a tak přijde řeč na náboženství a co ti lidi na tom mají a proč tam chodí, vždyť Lenin řekl, že už Marx řekl, že Engels řekl, že Bůh není a z dialektického hlediska je to naprosto pochybený. Kazí to kredit naší lidově demokratické republice a škodí to myšlence internacionálního socialistického společenství v čele se SSSR jako takové. Tak nad tím špekulují a pak Husák říká: "Víš co, Lubomíre, běž tam na výzvědy, co se tam vlastně děje."
Štrougal se teda proplíží do ztemělého kostela a vidí na klekátku v kapli babičku, jak se úpěnlivě modlí: "Milosrdný Bože, mám velké trápení a prosbu - blíží se zima a já v tom svém sklepním kamrlíku asi umrznu, z důchodu sotva vyžiju, nikdy jsem tě tak neprosila, jako teď - spočítala jsem si to, a kdybys mi nějak seslal tisíc korun, tak by mi to moc pomohlo. Koupila bych si svetr v partiovce, nějaký to uhlí, to by mi zachránilo život..."
Štrougal se vrátí do auta, povykládá co a jak, Husák na to, že to je teda ostuda, takhle dostat lidi ke konkurenci kvůli pár stovkám, hele, já jí to dám ze svého, ať už tam nepropadá takovým bludům. Začne se šacovat, ale ať hledá jak hledá, nestluče do kupy víc než sedm stovek.
"Tak jí dej, Lubomíre aspoň to, ať už jde pryč."
Stane se, jedou už pozdě večer zpátky ze zasedání a u kostela vidí, že se tam babička pořád ještě modlí. Tak zastaví a Štrougal zas jde na výzvědy, proč tam ta babička ještě straší, když už dostala, co chtěla. Přiblíží se a slyší tato slova: "... tak Ti, Pane Bože, nastotisíckrát děkuju za peníze, které mi zachrání život, ale příště to, prosím Tě, neposílej po těch komunistických sviních, oni mi z toho tři stovky sebrali..." |
|
|
Clanek
Na krásné výlety není třeba jezdit daleko...
...krásná místa jsou totiž úplně všude. Původně jsem si říkal, že zajedu za Koťem, večer popijeme dobré vínko a další den se provezeme někde po jižním Slovensku. Takový pohodový páteční večer a sobotní výlet dvou kabrioletů. Realita byla úplně jiná. Ivan si chtěl udělat výlet na Moravu, a aby se nenudil, pozval i další kamarády...
V pátek večer se v Bulharech sjelo pět kabrioletů a společně jsme vyrazili na večeři. Pokud jste na jižní Moravě (a tím myslím tu úplně nejjižnější v okolí Mikulova) a nevíte kam si zajít na jídlo, tak už přemýšlet nemusíte. Nový provozovatel Dietrichsteinského dvora v Bulharech – čechoital Antonio – vás nezklame. Předem jsem objednal pětichodové letní menu a dokonce i náročný gurmán Koťo nešetřil slovy chvály. Ať už to byla úvodní ricotta v rajčatové zálivce, či škvarková pomazánka s focacciou a domácí paštika s oříšky a rozinkami, nešlo se ubránit dalším a další soustům. A vzápětí servírované carpaccio a lilkovo-rajčatové lasagne nás už totálně odrovnaly. Prostě jsme jen seděli, cpali se všemi dobrotami, co byly na stole a pak už jsme jen funěli!
 Sobotní ráno bylo příjemné, a po malé snídani a kávičce jsme vyrazili směrem na jih. V Mikulově jsme přejeli státní hranici a vedlejší cestou v polích jsme brzy byli v Ottenthalu. Pokračovali jsme dál na Falkenstein, kde jsme si udělali krátkou zastávku s výšlapem k hradu. Vyhlídka je odtud opravdu báječná.
 Lenivou jízdou jsme pokračovali na západ do Laa, Retzu a Hardeggu. Kamenný hrad nad údolím Dyje působí skutečně majestátně a krátká projížďka malebnou obcí také stojí za pár minut času. Pak už jsme přeskočili na českou stranu hranice a příjemným tempem uháněli dále na západ. V Uherčicích jsme se zastavili na oběd (když nespěcháte, tak se tam dobře a hlavně poctivě najíte) a kávičku jsme si již dávali v krásných Slavonicích.
 Náměstí je kouzelné, okolní uličky mile zamotané a celkový dojem nám nezkazil ani tuningový sraz, který se zde právě konal. Někteří si protáhli tělo, neboť zjistili, že jim cestou málem upadl výfuk a tak si hráli na opraváře, jiní si zase procvičili trasu mezi Uherčicemi a Slavonicemi, neboť v „obědové hospodě“ zapomněli kabelku s doklady a penězi.
Všechny závady však byly brzy odstraněny k plné spokojenosti a mohli jsme pokračovat. Protáhli jsme se úzkými silničkami kolem Landštejna, přivoněli si k nádhernému lesu a okem spočinuli na kostele Nejsvětější trojice u klášterského rybníka. Vzápětí jsme již vjeli do Nové Bystřice a hned jsme se nahrnuli do muzea veteránů. Přátelé, za 130 Kč jsme viděli opravdové skvosty. Nejen klasické ameriky, jejichž ladné tvary mají obdivovatele mezi všemi generacemi, ale také evropská auta z různých období a několik skutečných skvostů automobilismu. A co teprve v zavřeném depozitáři, kam jsme tajně nakoukli. Chrysler Imperial 1955 nás skutečně uchvátil… Muzeum můžeme k návštěvě plně doporučit. Nejen auta, ale celkové zpracování místa a různých detailů je pastvou pro oči.
V pozdním odpoledni jsme vyrazili směrem k ubytování, kde už nás čekal další vůz plně osazen nadšenou kabrioletí posádkou. V Bítově U Tesařů jsme pro tento den zaparkovali naše plechové mazlíčky a vrhli se na ochutnávku místního piva. Podle počtu vypitých půllitrů bylo vidět, že nám chutná. V neděli ráno jsme si každý sbalili svých pět švestek, nasnídali se a pomalu se začali rozjíždět do různých směrů. Někteří jsme se ještě zastavili na výborné zmrzlině ve Znojmě, ale pak už jsme se s přibývajícím horkem těšili domů... 22.07.2016
Karlos
Průměrná známka: 1
Celkem hodnotilo: 5 | Hodnocení článku:
nejlepší [ 1 | 2 | 3 | 4 | 5 ] nejhorší |   |
|
