| Blížící se k@brioakce |
|
Cabrio WEEKEND TUŠŤ 2025 (za 60 dnů)
Brno - ukončení sezóny (za 96 dnů)
|
|
| Aktuality |
Soutěž MOJE AUTO
Zima je na krku a abychom si zkrátili dlouhé zimní večery, vymysleli jsme pro Vás soutěž, u které se zabavíte a máte možnost vyhrát i zajímavé ceny.
 více informací... [27.10.2014]
---------------------------------------------------------------
Shrnutí kabriosezóny 2014
Bohužel je tu zase po roce podzim a mnozí z nás i přes krásné Babí léto uložili své Miláčky bez střech k zimnímu spánku a přichází pro ně smutné období bez sluníčka a větru ve vlasech.
více informací... [19.10.2014]
---------------------------------------------------------------
Ukončení sezóny v Brně
Rozloučení s létem 2014 na tradičním místě.
více informací... [04.10.2014]
|
|
| K@briofóóór |
Tři zaměstnanci firmy Apple Computer a tři zaměstnanci Microsoftu odjíždějí vlakem na nějakou konferenci. Na vlakovém nádraží si tři zaměstnanci Microsoftu koupí tři jízdenky, zatímco zaměstnanci Apple si koupí jen jeden lístek pro všechny.
"Jak můžete všichni tři cestovat jen na jeden lístek?" ptají se zaměstnanci od Microsoftu.
"Počkejte a uvidíte," šibalsky odpoví jeden z chlápků od Applu.
Zanedlouho všichni nastoupí do vlaku. Zaměstnanci od Microsoftu si najdou nějaké místo ve volném kupé, zatímco odborníci od Applu si všichni zalezou na záchod. Vlak se rozjede a za chvíli přijde průvodčí. Poté, co zkontroluje jízdenky ve všech kupé, dojde k toaletě a zaklepe na dveře se slovy "Jízdenku, prosím." Dveře se pootevřou a vnich se objeví ruka s lístkem. Průvodčí ho zkontroluje a vrátí.
Zaměstnanci se jen diví, že to všechno proběhlo tak hladce a říkají si, jak je to skvělej nápad.
Po konferenci si tedy řeknou, že to taky zkusí po vzoru odborníků z Applu. Zakoupí si tedy jen jeden lístek, jenže zaměstnanci Applu si tentokrát nekoupí ani jeden.
"Jak to chcete udělat tentokrát?" diví se zaměstnanci Microsoftu.
"Počkejte a uvidíte," odpoví chlápík od Applu.
Když nastoupí zaměstnanci Microsoftu do vlaku, hned se zavřou na nejbližších záchodcích.
Zaměstnanci Applu se schovají na toaletu, která je hned vedle. Sotva se vlak rozjede a opustí nádraží, vyleze jeden zaměstnanec Applu a jde k záchodkům, kde jsou schování tři zaměstnanci Microsoftu. Zaklepe na dveře a zavolá: "Jízdenky prosím..." |
|
|
Bleskovka
Jak zblbnout mekánika
Není tomu tak dávno, co do naší rodiny přibyl kabriolet zvaný Fordi. Jenže, jak už to tak u toho, co milujeme bývá, obdařil nás sérií závad, které vyvrcholily tím, že mi v rukou zůstalo ucho od střechy. Bylo rozhodnuto, že se Fordimu dostane celkové generálky, takže se z hadroletu zase promění v pyšné kabrio. Já jsem ovšem v tom okamžiku stála před dilematem, jak se přepravovat. Zavolala jsem tedy kamarádu mekánikovi, osvětlila situaci a pověřila jej sehnáním příslušného vozu. Hned druhý den mi zavolal a já si s přítelkyní jela pro černočerného „ipíka“, do kterého jsem se na místě zamilovala. Pravda, zpět jsem zase vezla já ji, protože se nám pár kiláků před cílovým městem podařilo zadřít motor jejího auta. To zůstalo u mekánika, který jen kroutil hlavou a nedal si vysvětlit, že to byla otázka jediné minuty.
Ipík jezdil jak o život, já si vychutnávala brumlání dieselového motoru a jeho minimální žravost, když moje cvičené ucho uslyšelo podivný zvuk. „Pepe, něco mi tam hvízdá,“ volala jsem SOS. Dle telefonických příkazů jsem zkontrolovala hadice, turbo, chladič a spoustu dalších zcela zbytečných věcí, leč hvízdání trvalo. „Sedni a dojeď, to mě zajímá,“ děl mekánik. Pochopitelně že v okamžiku, kdy jsem zabrzdila u jeho garáže, po hvízdání ani stopy. Jeli jsme auto protáhnout – a ticho. „Kriste,“ vztekala jsem se,“ to mi dělá schválně, hajzlík“. Tak mi aspoň namontoval kontrolku na dálková světla a já vyrazila. Padesát metrů od garáže spustil ipík kvílení a já mazala zpět. „Nejsu idiot, hele, poslouchej!“ děla jsem radostně. V mžiku byla diagnostikována závada, do brzdového obložení se vetřel pidikamínek… Po jeho odstranění jsme jeli ipíka projet. A hádejte co. Přítel mekániko, který jezdil spoustu let rallye a je napůl profík, napálil mým! autem přímo do projíždějícího favorita...
Domů jsem se vrátila nádherným rudým sporťákem, kterého mi mekániko zapůjčil s krvácejícím srdcem. Robátka jsou v šoku a já si užívám lítání v závodničce. Dnes mi navíc došla sms, která mi notně zvedla náladu. „Jakoukoli pristi jizdu s tebou odmitam. Kdo se ma sakra soustredit na rizeni nejake becky, kdyz vedle nej sedi takovy zihadlo.“
A já se utvrdila v dávné pravdě. I když za volantem seděl chlap, za rozmlácené auto může zákonitě ženská, která se volantu nedotkla ani náhodou. No, ještě že se mají pánové nač vymluvit...
04.11.2007
bereta
|
