| Blížící se k@brioakce |
|
| Nejsou žádné blížící se k@brioakce. |
|
| Aktuality |
Soutěž MOJE AUTO
Zima je na krku a abychom si zkrátili dlouhé zimní večery, vymysleli jsme pro Vás soutěž, u které se zabavíte a máte možnost vyhrát i zajímavé ceny.
 více informací... [27.10.2014]
---------------------------------------------------------------
Shrnutí kabriosezóny 2014
Bohužel je tu zase po roce podzim a mnozí z nás i přes krásné Babí léto uložili své Miláčky bez střech k zimnímu spánku a přichází pro ně smutné období bez sluníčka a větru ve vlasech.
více informací... [19.10.2014]
---------------------------------------------------------------
Ukončení sezóny v Brně
Rozloučení s létem 2014 na tradičním místě.
více informací... [04.10.2014]
|
|
| K@briofóóór |
|
Jde borec do sauny a tam sedi 5 cernochu, vsichni maji obravsky dredy a bali brko z A4. Zeptaji se borcam jestli si da taky, tak borec, ze jo. Huli se a az je vsechno zhulene, tak se koren podiva z okinka pres dvere a vidi, ze mu nejaky koren krade veci ze skrinky. Vybehne (cely nahy) za nim. Vybehne ven a vidi, ze chlapek seda do auta a jede pryc, mavne teda (cely nahy) na taxi. Taxikar se ho zepta, jestli ma cim zaplatit. "Mam, musime chytnout to auto pred nama, tam sedi chlapek, ktery mi ukradl vsechny veci i s penezenkou" Taxikar ho teda vzal a jedou, jedou uz dlouho a taxikar uz je tesne za autem, najednou zastavi a povida: "tak, uz me to nebavi, ted mi ho bud vykur nebo dal nejedu." Borec se vzpina, ale nakonec mu ho vykouri. Taxi se zas rozjede, kdyz tu povida taxikar "Tak ale uz me to fakt nebavi jezdit zadarmo, pod do zadu a tam mi ho podrz" Koren to udela, jedou dal a ted se nejednou chce tomu korenovi srat, rekne teda, at taxikar zastavi. Vysedne zacne srat a taxi ujede. Chlapek je zdeseny, ale vysrat se musi, tak pokracuje, kdyz tu najednou mu na rameno sahne velka, cerna ruka chlapek se otoci a uslysi.. V SAUNE SE NESERE.. |
|
|
Bleskovka
Jak začal můj život s Fordim
Kterak jsem kvůli novému autu k bolavým uším přišla
Když moje drahá polovička přišla s nápadem, že koupíme nové auto, nebyla jsem zrovna nadšená. Zatímco on se vesele prohání modrým krtkem (pick up, kterého zdobí postavička krtečka . – zahradníka), já brázdím ulice města bílou „karadajou“, dalším pick upem, který pro změnu nezdobí nic, než já osobně. Auta vhodná na přepravu čehokoli, spolehlivá, nenáročná. Pravdou je, že krtek poslední dobou ztrácí půdu pod nohama, myslím tím cestujících, neb ho kvapem opouští podlaha v podobě odpadávajících rezavých kusů plechu. Bylo tedy rozhodnuto, že ho necháme pěkně pohřbít na vrakovišti a na jeho místo nastoupí karadaja. Tudíž vyvstal problém, co nahradí tzv. rodinné auto. (Ne, že by zrovna pick upy byly ideální, ale za to se do úložné části vejdou děti, psi, a vše, co zrovna potřebujete přepravit. Tedy pokud se děti neservou se psy, že….)
Miláček začal nenápadně. Kamarád prý koupil své nastávající kabrioleta. „Moc pěkné autíčko, nechceš se podívat?“ lákal mě na večerní vycházku o pár ulic dál. A tak jsme šli. Nízké černé auto s odklápěcí střechou nadchlo i mě, a já viděla v duchu film s mým oblíbencem J.P.Belmondem, kterak skáče přes dveře rovnou za volant. „Jo, pěkný,“ děla jsem a očima hladila elegantní tvary.
Nebudu napínat. O pár dnů později stál krasavec před naším domem a my se po dlouhé době zase pořádně pohádali. Šlo o to, kdo bude řídit….Miláček vyhrál, neb odmítl pustit klíče z ruky a já se nasupeně usadila na sedadlo spolujezdce. Přece si první jízdu nenechám ujít.
Zkrátím to. První, co mě napadlo, bylo, že naše smůla je nekonečná. Pořídíme si kabrio a ono začne druhý den sněžit. Naštěstí se počasí umoudřilo a tak jsem sobotu projezdila se staženou střechou a větrem ve vlasech. Motor tiše vrněl, ale stačilo lehounké přišlápnutí plynového pedálu a pod kapotou zaržálo stádo divokých koní. Ržálo celý víkend, který jsme prožili v otevřeném autě. Robátka dlící na chalupě kabroška uviděly až po návratu a málem zkolabovaly. Že tentokrát budou sedávat na skutečných sedadlech a ne v úložném prostoru nedoufaly ani náhodou.
Dnes je středa ráno, a já očima hladím nablýskanou karoserii s elegantně poskládanou střechou. Už se vidím, jak brázdím cesty okresu s větrem ve tváři… a klapkama na uších a šálou kolem krku. Tohle svezeníčko v sobě skrývá takovou lehkou záludnost právě v podobě onoho větru. Takže mám oboustranný zánět středního ucha a kdybych měla krční mandle, jsou jak kopačáky.
Jak říkala moje milovaná maminka, „trp parádo“.Jenže toho požitku se prostě vzdát nemůžu. Snad s prvním mrazíkem... 26.02.2007
bereta
|
