| Blížící se k@brioakce |
|
Cabrio WEEKEND TUŠŤ 2025 (za 62 dnů)
Brno - ukončení sezóny (za 98 dnů)
|
|
| Aktuality |
Soutěž MOJE AUTO
Zima je na krku a abychom si zkrátili dlouhé zimní večery, vymysleli jsme pro Vás soutěž, u které se zabavíte a máte možnost vyhrát i zajímavé ceny.
 více informací... [27.10.2014]
---------------------------------------------------------------
Shrnutí kabriosezóny 2014
Bohužel je tu zase po roce podzim a mnozí z nás i přes krásné Babí léto uložili své Miláčky bez střech k zimnímu spánku a přichází pro ně smutné období bez sluníčka a větru ve vlasech.
více informací... [19.10.2014]
---------------------------------------------------------------
Ukončení sezóny v Brně
Rozloučení s létem 2014 na tradičním místě.
více informací... [04.10.2014]
|
|
| K@briofóóór |
Muž odejde do práce a žena si přivede domů milence. Její malý
syn přijde
neočekávaně domů, uvidí milence s matkou a tak se schová do skříně a
sleduje.
V tom přijde domů i manžel. Žena vyskočí a aniž by si všimla
ve skříni svého
syna ukryje svého milence do téže skříně.
V tom se chlapeček ozve: -"Je tady tma, co?"
Muž odpoví: -"To teda je."
Chlapeček: -"Mám u sebe baseballový míček."
Muž: -"To je fakt bezva."
Chlapeček: -"Nechceš ho koupit?"
Muž: -"Ne dík!"
Chlapeček: -"Venku je můj otec."
Muž: -"Tak za kolik?"
Chlapeček: -"250 dolarů."
Za pár dní se situace opakuje.
Chlapeček: -"Je tady tma,co?"
Muž: -"To teda je."
Chlapeček: -"Mám tady baseballovou rukavici."
Muž který už ví oč jde se ptá: -"Tak za kolik?"
Chlapeček: -"750 dolarů."
Pár dní nato otec povídá svému synovi: -"Popadni svou baseballovou
rukavici,pojď ven a zachytáme si."
Chlapeček na to: -"Nemůžu, prodal jsem míček i rukavici."
Otec udiveně: -"A za kolik jsi to prodal?"
Chlapeček: -"Za 1000 dolarů."
Otec: -"To je příšerné, jak můžeš brát své kamarády takhle
na hůl. To je
mnohonásobně víc, než to stojí. Půjdeš do kostela a vyzpovídáš se!"
Když přijdou do kostela, vstrčí otec svého synka do zpovědnice
a zavře
dveře.
Chlapeček: -"Je tady tma,co?"
Kněz: -"Kurva nezačínej s tím zase." |
|
|
Bleskovka
Nepodstatné věci prostě vypouštím
Vzhledem k svému povolání se denně potýkám se stovkami nejrůznějších informací. Vytrénovaná léty strávenými s invalidní babičkou, dvěma robátky, poněkud nepraktickými protějšky a tlupou zvěře jsem se je naučila dělit na podstatné, které ukládám do databáze, a na ty druhé, které kolem mě jen tak proplynou. Mezi těmi, o které zájem nejevím, jsou i popisy tras, kudy bych se měla dostat na určené místo. Je naprosto zbytečné mi vysvětlovat, že u hospody zahnu doleva, když celý život bojuji s pravolevou orientací. Logicky tudíž na první křižovatce odbočím na druhou stranu a je vymalováno. Stejné problémy mám s názvy měst a vesnic. Kdysi jsem marně hledala domek v Ivani, kam jsem jela na reportáž. Po telefonickém dotazu, kde že pán vlastně bydlí, jsem byla na mrtvici – ozvalo se totiž :“No když jedete od Drahan…“ a já pochopila, že cílovou stanicí byla Niva.
Poslední dobou jsem ale nucena se vydávat na daleko delší tratě, denně najedu i pár set kilometrů. Řídím automaticky, protože většinu tras znám zpaměti a přemýšlím nad prací. To se mi vymstilo, když jsem se z ničeho nic ocitla v nějakém městě.. „Kruci, tady to znám, ale určitě tady nemám být,“ probrala jsem se při pohledu na povědomé stavby. Cedule Otrokovice mě vrátila do reálu. „Prosím vás, jak se dostanu do Holešova,“ oslovila jsem jednoho z kolemjdoucích. Pán se koukal divně a povídal, že se musím vrátit do Hulína, odkud jsem přijela a na kruháči se dát doprava. Učinila jsem a skončila v Kroměříži. Zahrady místního blázince znám od té doby velmi důvěrně, motala jsem se kolem asi dvacet minut. No, zkrátím to, do cíle jsem dorazila, i když se zpožděním. A hádejte co, zpátky jsem se ztratila v Chropyni. Takže kdo chce vědět, kde je tam koupaliště, poradím.
P.S. Ježíšku, letos chci jediné – navigační systém do auta.
27.02.2007
bereta
|
