| Blížící se k@brioakce |
|
| Nejsou žádné blížící se k@brioakce. |
|
| Aktuality |
Soutěž MOJE AUTO Zima je na krku a abychom si zkrátili dlouhé zimní večery, vymysleli jsme pro Vás soutěž, u které se zabavíte a máte možnost vyhrát i zajímavé ceny.
více informací... [27.10.2014] --------------------------------------------------------------- Shrnutí kabriosezóny 2014 Bohužel je tu zase po roce podzim a mnozí z nás i přes krásné Babí léto uložili své Miláčky bez střech k zimnímu spánku a přichází pro ně smutné období bez sluníčka a větru ve vlasech.
více informací... [19.10.2014] --------------------------------------------------------------- Ukončení sezóny v Brně Rozloučení s létem 2014 na tradičním místě.
více informací... [04.10.2014]
|
|
| K@briofóóór |
Přijde chlápek do baru, na rameni má takovou větší opičku. Objedná si panáka, opička seskočí a začne pobíhat po baru. Vyskočí na pult, sáhne do misky s olivami a pár jich sní, pak se vrhne na plátky citronu a nakonec vyskočí na kulečníkový stůl, nacpe si do pusy jednu kouli a celou ji spolkne. Barman nevěřícně zírá a povídá: "Sakra člověče, viděl jste to? Ta opice spolkla kulečníkovou kouli!" "To mě nepřekvapuje," odpovídá chlápek, "ten malý mizera sežere všechno, co mu přijde do ruky.
Nebojte, za všechno zaplatím." Chlápek dopije, zaplatí drink i všechno ostatní a odejde. Za čtrnáct dní se v tom baru objeví zase i s opičkou. Zase si dá panáka a opička začne běhat po baru. Vyskočí na pult, sebere tam z dortu třešni, strčí si ji do zadku, zas ji vytáhne a sní. Barman je znechucen a říká chlapovi: "Ta vaše opice si strčila třešeň do zadku, pak ji vytáhla a spolkla." Chlap odpoví: "To mě nepřekvapuje. Pořád žere všechno, co jí příjde do ruky, ale od té doby, co spolkla tu kulečníkovou kouli, si všechno nejdřív změří!" |
|
|
Bleskovka
Disciplinovaní řidiči existují
Před několika dny jsem musela navštívit Matku měst. Do Prahy jsem se vůbec netěšila, zprávy o dopravních kalamitách jsou denně pomlčka trvale děsivé, leč pracovní budoucnost to vyžadovala.
A tak jsem jednoho rána usedla za volant Fordiho a zamířila do velkoměsta. Zádrhel nastal hned za Brnem, havárie dvou nákladních aut zatarasila dálnici na dlouhé tři hodiny. Odstraňování vraků by ale netrvalo tak dlouho, nebýt neukázněných řidičů, kteří spěchali a vydali se kupředu odstavným pruhem. Hasiči s vyprošťovacím vozem uvízli a trvalo bezmála půl hodiny, než se jim podařilo protlačit mohutné vozidlo na místo havárie.
A v té chvíli se projevila ukázněnost a uvědomělost řidičů z povolání. Jeden z nich, který měl díky kolegovi stojícímu na začátku kolony přesné informace, zatarasil svým nákla´dákem odstavný pruh. Další řidič kamionu okamžitě postavil své vozidlo tak, aby uzavřel i druhý jízdní pruh a zamezil tak předjíždění z levé strany.
Musím říct, že tolik sprostých slov, která jsem vyslechla z úst distingovaných pánů v kravatách, jsem neslyšela za celý život. Oba řidiči se usmívali, ale auta neuhnula ani o píď. „Ano, pochopitelně, že cestu uvolním, ale až projede sanita, hasiči a policajti. Představte si, že v kabině toho nabouraného auta sedíte vy,“ byla jediná věta, kterou mládenec adresoval nadávajícímu postaršímu pánovi.
Zbytek čekání strávil mladý muž s vysílačkou v ruce – upozorňoval další kamiony, aby zmíněnou část dálnice objely.
Nestačila jsem se ho zeptat na jméno, vím jen, že na kamionu měl logo nějaké snad mělnické firmy. A tak mu skládám poklonu alespoň touto cestou. Opravdový řidič, profesionál. 04.11.2007 bereta
|