| Blížící se k@brioakce |
|
| Nejsou žádné blížící se k@brioakce. |
|
| Aktuality |
Soutěž MOJE AUTO
Zima je na krku a abychom si zkrátili dlouhé zimní večery, vymysleli jsme pro Vás soutěž, u které se zabavíte a máte možnost vyhrát i zajímavé ceny.
 více informací... [27.10.2014]
---------------------------------------------------------------
Shrnutí kabriosezóny 2014
Bohužel je tu zase po roce podzim a mnozí z nás i přes krásné Babí léto uložili své Miláčky bez střech k zimnímu spánku a přichází pro ně smutné období bez sluníčka a větru ve vlasech.
více informací... [19.10.2014]
---------------------------------------------------------------
Ukončení sezóny v Brně
Rozloučení s létem 2014 na tradičním místě.
více informací... [04.10.2014]
|
|
| K@briofóóór |
Vzala si takhle jedna skoro sedmdesátiletá vdova o pět let staršího pána. Asi po půl roce šla k doktorovi, protože se cítila nějak divně. Doktor ji prohlédl, udělal různá vyšetření a druhý den jí v ordinaci říká: „Paní Kovářová, mám tady zprávu z laboratoře. Možná vás to překvapí, ale budete maminka.”
„Pane doktor, nedělaj si legraci. Vždyť mně je skoro sedmdesát.”
„Já vím, paní, ještě ráno bych přísahal, že něco takového je nemožné, ale jste lékařský zázrak.”
„No teda, to je pěknej problém...” povzdechla si a vyrazila z ordinace.
V hale našla telefonní automat a volá domů manželovi. Ozve se jeho známý hlas: „Kovář, prosím.”
Manželka zařvala: „Ty mizero! Přivedl jsi mne do jiného stavu!”
Chvilku bylo ticho a pak se z druhé strany ozvalo: „Kdo volá, prosím?” |
|
|
Bleskovka
Ať žijou myčky
Nikdy jsem nevlastnila vozy, které by vyžadovaly péči myček. Kabriolet jaksi myčkou neprošel a ostatní vraky snesly semo tamo opláchnutí kýblem vody. Jenže vlastnictví reprezentačního „ipíka“ černé barvy mě přinutilo navštívit i toto zařízení. Jelikož jsem totální imbecil, co se týká techniky, zajímavý byl i samotný nájezd. Pak zazvonil mobil, já ho zvedla a nevystoupila… doteď vidím tu hrazdu, jak se řítí na přední sklo. V tu chvíli jsem měla sto chutí vecpat se pod volant. Od té doby ve voze nezůstávám, naopak jej ponechám osudu a jdu si na benzinu vybrat časáky. Podotýkám, že jezdím stále na stejné místo, vzdálené jen několik stovek metrů od mého domu. Takže jsem koupila žeton, najela, a šla si vybrat noviny, které jsem slušně zaplatila a odkráčela domů...
Až u baráku mě dostihla kočka, co mě zná, prej „Musíte si odvízt auto, zavazí“.
Já: “Kde?“
Ona: “V myčce.“
Já: “Kuva...“ 27.02.2007
bereta
|
