| Blížící se k@brioakce |
|
Cabrio WEEKEND TUŠŤ 2025 (za 62 dnů)
Brno - ukončení sezóny (za 98 dnů)
|
|
| Aktuality |
Soutěž MOJE AUTO
Zima je na krku a abychom si zkrátili dlouhé zimní večery, vymysleli jsme pro Vás soutěž, u které se zabavíte a máte možnost vyhrát i zajímavé ceny.
 více informací... [27.10.2014]
---------------------------------------------------------------
Shrnutí kabriosezóny 2014
Bohužel je tu zase po roce podzim a mnozí z nás i přes krásné Babí léto uložili své Miláčky bez střech k zimnímu spánku a přichází pro ně smutné období bez sluníčka a větru ve vlasech.
více informací... [19.10.2014]
---------------------------------------------------------------
Ukončení sezóny v Brně
Rozloučení s létem 2014 na tradičním místě.
více informací... [04.10.2014]
|
|
| K@briofóóór |
Žena dopije svoji ranní kávu a odchází z cukrárny, když si všimne podivného smutečního průvodu, který míří na blízký hřbitov. Dlouhý černý pohřební vůz následuje 50 metrů za ním další dlouhý černý pohřební vůz. Za druhým pohřebním vozem jde žena s pitbullem na vodítku.
Kousek za ní ji následuje asi 200 žen jdoucích za sebou v řadě.
Žena nemůže odolat té zvláštnosti. Opatrně přistoupí k ženě se psem a říká:
"Je mi opravdu líto vaší ztráty, a vím, že teď není vhodná chvíle,abych vás vyrušovala, ale nikdy jsem neviděla takový pohřeb. Čí je to
pohřeb?"
"Mého manžela."
"A co se mu stalo?"
Žena odpoví:
"Můj pes ho napadl a zabil."
Ptá se dál:
"A kdo je v tom druhém voze?"
Žena odpoví:
"Moje tchyně. Snažila se pomoci mému manželovi, když v tom se pes obrátil proti ní."
Mezi oběma ženami se rozhostilo dusné a zamyšlené ticho.
"Můžu si půjčit toho psa?"
"Postavte se do řady..." |
|
|
Bleskovka
Ať žijou myčky
Nikdy jsem nevlastnila vozy, které by vyžadovaly péči myček. Kabriolet jaksi myčkou neprošel a ostatní vraky snesly semo tamo opláchnutí kýblem vody. Jenže vlastnictví reprezentačního „ipíka“ černé barvy mě přinutilo navštívit i toto zařízení. Jelikož jsem totální imbecil, co se týká techniky, zajímavý byl i samotný nájezd. Pak zazvonil mobil, já ho zvedla a nevystoupila… doteď vidím tu hrazdu, jak se řítí na přední sklo. V tu chvíli jsem měla sto chutí vecpat se pod volant. Od té doby ve voze nezůstávám, naopak jej ponechám osudu a jdu si na benzinu vybrat časáky. Podotýkám, že jezdím stále na stejné místo, vzdálené jen několik stovek metrů od mého domu. Takže jsem koupila žeton, najela, a šla si vybrat noviny, které jsem slušně zaplatila a odkráčela domů...
Až u baráku mě dostihla kočka, co mě zná, prej „Musíte si odvízt auto, zavazí“.
Já: “Kde?“
Ona: “V myčce.“
Já: “Kuva...“ 27.02.2007
bereta
|
