| Blížící se k@brioakce |
|
Prostě setkání kabrioletů u Semil (za 65 dnů)
Cabrio WEEKEND TUŠŤ 2025 (za 135 dnů)
Brno - ukončení sezóny (za 171 dnů)
|
|
| Aktuality |
Soutěž MOJE AUTO
Zima je na krku a abychom si zkrátili dlouhé zimní večery, vymysleli jsme pro Vás soutěž, u které se zabavíte a máte možnost vyhrát i zajímavé ceny.
 více informací... [27.10.2014]
---------------------------------------------------------------
Shrnutí kabriosezóny 2014
Bohužel je tu zase po roce podzim a mnozí z nás i přes krásné Babí léto uložili své Miláčky bez střech k zimnímu spánku a přichází pro ně smutné období bez sluníčka a větru ve vlasech.
více informací... [19.10.2014]
---------------------------------------------------------------
Ukončení sezóny v Brně
Rozloučení s létem 2014 na tradičním místě.
více informací... [04.10.2014]
|
|
| K@briofóóór |
Jednoho dne jsem potkala sladkého gentlemana a zamilovala se do něj.Když se
stalo zřejmým, že se vezmeme, učinila jsem nejvyšší oběť a vzdala se svých oblíbených fazolí.
O několik měsíců později, o m...ých narozeninách, se mi cestou domů z práce pokazilo auto.
Protože jsme žili na venkově, zavolala jsem manželovi,že přijdu domů pozdě, protože musím jít pěšky.
Cestou jsem míjela malou restauraci a vůni pečených fazolí vycházející z jejich
kuchyně jsem nedokázala odolat. Abych se dostala domů, musela jsem ujít
několik mil a tak jsem si řekla, že než přijdu domů všechny škodlivé následky
těch fazolí vyprchají. Vešla jsem do restaurace a než by řekl švec,
spořádala jsem tři velké porce pečených fazolí. Celou cestu domů jsem se pak
snažila vypustit všechen plyn který můj zažívací systém produkoval. Když jsem dorazila domů, manžel se zdál velmi nadšený, že mě vidí a s potěšením
mi oznámil: "Miláčku, pro dnešní večeři pro tebe mám velké překvapení." Zavázal mi pak oči
a zavedl mě k mé židli u stolu. Sedla jsem si a právě v okamžiku, kdy
chtěI rozvázat šátek na mých očích, zazvonil telefon.Musela jsem mu slíbit, že se šátku na očích nedotknu dokud se nevrátí a pak šel
zvednout telefon.Pečené fazole které jsem zkonzumovala na mě stále ještě měly vliv a tlak se
stával neúnosným. Můj muž byl ve druhé místnosti a já jsem využila
příležitosti, přesunula váhu na jednu půlku a upšoukla si. Bylo to nejen
hlasité, ale zapáchalo to jako vlečka hnoje, která přejela Skunka před
papírnou. Vzala jsem ze svého klína ubrousek a mávala jím rázně ve
vzduchu. Pak jsem přesunula váhu na druhou půlku a vypustila tři další salvy.Zápach byl
horší než když se vaří zelí. Pečlivě jsem naslouchala vzdálené konverzaci
ve druhé místnosti a pokračovala v uvolňování tlaku ve svém zažívacím
systému po dalších několik minut.
Požitek byl nepopsatelný. Když slova na rozloučenou z vedlejší
místnosti signalizovala konec mé svobody, ještě párkrát jsem zamávala ve vzduchu
ubrouskem, vrátila jej na klín a složila na něj ruce. Cítila jsem se uvolněně a byla jsem se sebou velmi spokojená. Má tvář musela být alegorií na nevinnost, když se manžel vrátil a omlouval
se,že telefonoval tak dlouho. Zeptal se jestli jsem se dívala pod šátkem a já jsem jej ujistila že ne.
V tom okamžiku sundal z mých očí šátek a dvanáct hostů jednohlasně# proneslo:
"Happy Birthday!" |
|
|
Clanek
od Johanky
Je tomu asi šest let zpátky, co jsem se rozhodla, že chci při jízdě cítit volnost a vítr ve vlasech a svobodu. Můj první nápad byl, že si koupím motroku.No jo, jenže nejsem žádný Rambo a taky nejsem žádný přizdisráč a bylo mi jasné, že pokud ji někde položím, už to nezvednu. Protože jsem chtěla nějakého pořádného čopříka. Při obhlížení se kolem motorek mi došlo, že by žádný vítr ve vlasech nebyl a pomalu jsem ve svém nadšení polevovala. A pak to přišlo, byla jsem v servisu se svým renoltíkem a tam objevila cabrio. Byla to láska na první pohled a tak jsem prodala staré auto a koupila cabrio. Nemohu si je dodnes vynachválit a jsem jako malé dítě těšící se na Ježíška. Tak se totiž těším na první teplejší dny. To auto je k nezaplacení. Mí kamarádi mi sice říkají, že mám kabriolet - pik up, ale to je spíš míněno s obdivem. Jelikož jsem skřítek neposeda a pořád něco buduju, moje milé cabrio mi sloužilo téměř jako dodávka. Vezla jsem v něm i rozloženou manželskou postel. Jen jsem jela okresními silnicemi, protože by se to pánům policajtům asi nelíbilo. Jednou jsme se minuli o vlásek. Jezdím s ním na výlety všude kolem a nejraději mám,když mi vítr doslova rve vlasy. Však jsem si je také kvůli cabriu nechala narůst dlouhé. Co na tom, že si mne občas děti pletou s čarodějnicí... však jsem si taky na zadní nárazník jednu nalepila.
V létě vyrážím často kolem své milované Pálavy, vlasy mi vlají, Novomlýnské nádrže se lesknou ve slunci a ve vzduchu voní léto... a někdy kytky a někdy hnůj. Co na tom. V tom je cabrio vyjímečné... říkám, že je 3D. Jízdu vnímáte všemi smysly.. Ne každý na to má povahu. Jezdím většinou sama, protože Ti ostatní hned chytají angínu a nebo chtějí zvedat boční skla... Kamarádka se cabrio zalíbilo jako módní doplněk .... chtěla po manželovi, aby jí ho koupil. Tak jsem mu řekla, že jí jednou svezu a bude po doplňku.... že se nemusí bát a jít hledat poklad. Bylo to přesně tak. Po dvou kilometrech chtěla zvednout skla a po pěti kilometrech jsem jí vysadila u domu. Od té doby o cabriu nemluvila, jen mi řekla, že jsem blázen.... nejsem. Cabrio je nejlepší prostředek na vyčištění hlavy. Někdy najedu za odpoledne spoustu kilometrů jen tak, pro radost. Cabrio je totiž auto pro radost. Tak Vám všem té radosti přeju co nejvíc...
06.02.2015
Jana Nádeníčková
Průměrná známka: 2
Celkem hodnotilo: 11 | Hodnocení článku:
nejlepší [ 1 | 2 | 3 | 4 | 5 ] nejhorší |   |
|
