| Blížící se k@brioakce |
|
Cabrio WEEKEND TUŠŤ 2025 (za 18 dnů)
Brno - ukončení sezóny (za 54 dnů)
|
|
| Aktuality |
Soutěž MOJE AUTO
Zima je na krku a abychom si zkrátili dlouhé zimní večery, vymysleli jsme pro Vás soutěž, u které se zabavíte a máte možnost vyhrát i zajímavé ceny.
 více informací... [27.10.2014]
---------------------------------------------------------------
Shrnutí kabriosezóny 2014
Bohužel je tu zase po roce podzim a mnozí z nás i přes krásné Babí léto uložili své Miláčky bez střech k zimnímu spánku a přichází pro ně smutné období bez sluníčka a větru ve vlasech.
více informací... [19.10.2014]
---------------------------------------------------------------
Ukončení sezóny v Brně
Rozloučení s létem 2014 na tradičním místě.
více informací... [04.10.2014]
|
|
| K@briofóóór |
Taktní muž
Jmenuji se George. Rád bych vám povyprávěl, jak jsem se vypořádal s tímto problémem u
mé ženy Helen. Když jsem se loni rozhodl pro předčasný odchod do důchodu, bylo nevyhnutelné, aby Helen začala pracovat na plný úvazek, kvůli penězům, a abychom si udrželi určitou životní úroveň. Zakrátko na
to,co nastoupila, jsem si začal všímat toho, že stárne. Obvykle se vracím
domů z golfového hřiště ve stejnou dobu jako ona z práce, a i přesto, že ví,
jaký mám hlad, skoro pokaždé mi řekne, že si musí alespoň půl hodiny odpočinout,předtím než udělá večeři. Já na ní ale nezakřičím. Místo toho jí řeknu, aby mě vzbudila, až bude večeře na stole. Většinou obědvám v Grillu v pánském klubu, takže večeřet venku není přijatelné.
Potřebuji přeci nějaké pořádné, doma vařené jídlo, když přijdu. Dříve myla nádobí hned, jak jsme dojedli, ale nyní ho často nechá ležet na stole ještě několik hodin po večeři. Snažím se jí několikrát každý
večer co nejzdvořileji připomenout, že se samo neumyje. Vím, že si toho
velmi cení a je to pro ni motivující, protože ho vždy nakonec umyje, než jde
spát.
Myslím, že další symptom stárnutí je stěžování. Například si stále stěžuje, že je to těžké chodit platit účty během přestávky na oběd. Ale chlapci, bereme si je přeci v dobrém i zlém, takže se na ni jen usměju a nabídnu jí trochu povzbuzení.
Řeknu jí, ať si to rozloží mezi dva nebo tři dny, a tím pádem nebude muset tolik spěchat Také ji připomenu, že to, že občas úplně vynechá
oběd, ji zase až tak neublíží - jestli víte, co tím myslím. Myslím, že
taktnost je jedna z mých velkých předností. Zdá se, že při vykonávání jednodušších prací si myslí, že si potřebuje několikrát odpočinout.Musela odpočívat, i když posekala pouze půlku trávníku. Snažil jsem se
neudělat scénu. Jsem férový muž. Řekl jsem jí, ať si vymačká sklenici čerstvých pomerančů a na chvíli se sedne. A když už si dělá jednu pro sebe, ať mi taky udělá jednu. Vím, že pravděpodobně vypadám jako
svatý,tím jak Helen podporuji. Neříkám, že taková ohleduplnost je lehká.
Pro mnoho mužů by to bylo pravděpodobně velmi těžké a pro některé snad i nemožné. Nikdo neví lépe než já, jak otravná může být stárnoucí
žena. Nicméně, chlapi, jestliže použijete trochu víc taktu a méně kritiky
u stárnoucí ženy, budu považovat čas strávený psaním tohoto článku za hodnotný. Přece si máme všichni pomáhat...
Podepsán George
Poznámka šéfredaktora:
George zemřel náhlou smrtí ve čtvrtek 8.března. Byl nalezen s extra dlouhým 50-ti palcovým šroubovákem Big Bertha zaraženým do jeho
pozadí. Byly vidět pouze 2 palce rukojetě... Jeho žena Helen byla zatčena,ale
porota složená z 12 žen, akceptovala její obhajobu, že si na něj George naneštěstí velmi prudce sedl.
|
|
|
Clanek
VĚTRNÁ CLONA – WINDSCHOTT – WIND DEFLECTOR
Pomalu, ale jistě (i když to venku zatím tak vůbec nevypadá) se nám blíží jaro. S ním přijde oteplení až konečně, po dlouhém zimním „absťáku“ nastane čas stáhnout střechu. Jenže co dělat v případě, že sluníčko už krásně svítí, ale teplota ještě není taková, aby jízda byla příjemná? Odpověď je jednoduchá – VĚTRNÁ CLONA. Trochu jsem s tímhle tématem experimentoval, tak bych se s Vámi rád podělil o své zkušenosti.Moje první jízda v kabrioletu byla něco nového, nepoznaného. Překvapilo mě, že v autě to při jízdě fouká míň než v autě s pevnou střechou a otevřenými všemi okny. Jenže jak si člověk začne na ten pocit bez střechy
zvykat, začne místo pozitiv nacházet i negativa. Jedním z nich je tzv. ZPĚTNÝ VÍR VZDUCHU. Místo aby v autě foukalo zepředu, fučí paradoxně zezadu... Podle rozhovorů s kolegy s různými auty a podle testů v časopisech se tento jev u
různých aut projevuje různě silně (podle toho jak se s aerodynamikou konstruktéři poprali), nicméně bez něho to zřejmě nejde. Na každého řidiče tento jev působí jinak, někomu to může být příjemné, někomu to vadí.
Já patřím k té druhé skupině řidičů a tak jsem vlastně hned po zprovoznění mého auta (Ford Escort Cabrio Mk.4) začal pracovat na tom jak tenhle nepříjemný jev co nejvíce minimalizovat (úplné odstranění je asi nesmysl, protože pak bych vůbec nemusel stahovat střechu). Pročetl jsem tedy pár testů kabrioletů v různých časopisech, prohlédl si pár fotek, rozhlížel se kolem sebe a zjistil, že se často v autech se staženou střechou objevuje „NĚCO“ za předními sedadly (u nového BMW 6 cabrio dokonce až za zadními). Na první pohled tohle
NĚCO připomíná (před pár lety módní) vysunovací roletky proti slunci. Takže jsem si řekl, to by mohla být správná cesta a na zkoušku si do auta namontoval jednodílnou vysunovací roletu, kterou jsem vyndal z druhého auta. Zavěsil jsem ji jednoduše na ochranný rám a protože nedosáhla až k podlaze, tak jsem ji dole ukotvil popruhy ze starého batohu za spodní úchyty bezpečnostních pásů. Shodou okolností jsem tohle provedl před delší jízdou do jižních Čech. Výsledek mě opravdu překvapil, protože nepříjemné foukání se dostavilo podstatně později a mnohem slabší. Na dálnici jsem si ve 120km/h užíval proudění asi takové intenzity jako dříve v 80km/h. Na roletě bylo vidět, jak s ní vítr jdoucí odzadu
cloumá, ale ona srdnatě blokuje jeho přístupovou cestu k předním sedadlům.
Po návratu domů jsem upravil provizorní uchycení roletky tak, aby trošku vypadalo, ale aby odpovídalo i mému „estetickému cítění“. Tohle zařízení jsem měl na autě namontované zhruba rok, když nás při jedné vyjížďce
potkal déšť. Podle mraku jsem usoudil, že to hned projedeme a tak nebudu stavět a natahovat střechu. Z deštíku se ale vyklubal slejvák jak kráva (pardon), ale vydrželi jsme (taky nám už nic jiného nezbývalo). Pokud rychlost neklesla pod
50km/h bylo to v pohodě. Kapky přelétli přední sedadla, ale pak se jich zmocnil zpětný vír, který je nasměroval zpátky. Až k nám dopředu díky roletě nedolétli, ale zadní sedadla byla totálně promočená. Déšť brzo skončil, my jsme byli suchý, ale ta spoušť vzadu mě mrzela - taky ponaučení…
Roleta mi po funkční stránce plně vyhovovala, ale já se rozhodl, že půjdu dál k něčemu co by mi vyhovovalo na 100%. Takže hurá na Internet a už se hledalo. Vyhledavače v češtině jsou na tohle téma poněkud strohé, takže přišel na řadu můj oblíbený GOOGLE a další jazyky. Pomalu, krůček po krůčku jsem se blížil k cíli. Podařilo se mi objevit pár článků na tohle téma, pár prodejců, pár výrobců a dost obrázků. Konečně jsem objevil řešení, které se mi zamlouvalo na první pohled. Clona byla zavěšená na ochranném rámu, ale u dolní přední části zadních bočních oken se lámala o 90stupňů směrem dozadu a souběžně s dolní hranou skel vedla až na horní hranu zadních opěradel, kde byla uchycená. Popis je dost složitý, nicméně komplet vypadá děsně jednoduše. Průhledná část větrné clony umístěná v ochranném rámu brání proudu vzduchu tak jako předchozí roletka, její další vodorovná část, která už je z jiného, neprůhledného materiálu v této funkci pokračuje, navíc dokonale zakrývá shora zadní sedadla. Rozhodl jsem se
tedy pro tohle řešení. Existuje několik dalších „typů“, ale tohle mě prostě zaujalo.
Méně mě, ale zaujala jeho cena, která se za typ „XL“, který mě oslovil pohybuje kolem 150 Euro. Jednodušší typy, které vedou pouze od rámu dolů k podlaze se dají sehnat už kolem 80 Euro. Takže jsem se rozhodl pro vlastní výrobu. Moje původní představa byla taková, že spodní část bude z koženky a vrchní část bude z materiálu, že kterého se vyrábějí ony sluneční roletky. Když se mi ale nepodařilo sehnat koženku v barvě kterou jsem potřeboval a i druhá látka je zřejmě nesehnatelná (což mě v době kapitalismu dost překvapuje) je finální výrobek z toho, co se bez větších problémů sehnat dá. Průhledná část je z čirého polykarbonátu vloženého do jemné lehce zatmavující síťoviny vzdáleně připomínající původně zamýšlený materiál a spodní krycí část je z pogumované nepromokavé a omyvatelné pevné látky. K autu je přidělaná pomocí zacvakávacích kovových patentů, které jsou stejné jako u krytu stažené střechy, který se k vozu standardně dodává. Problémy spojené s výrobou prvního prototypu dle jeho německého vzoru tu nebudu rozepisovat, ale nakonec se dílo podařilo a VĚTRNÁ CLONA opravdu cloní.
Během zkušebního provozu jsem vysledoval následující plusy:
- zpříjemní se komfort při cestování
- je možné cestovat rychleji
- ochrání i zadní sedadla (létající ptáci mají úžasný talent „posrat“ vše čisté…) a případné věci na nich
- stažení střechy už nevadí ani nižší teplota případně mírný déšť
- nasazení, případně sejmutí krytu se dá zvládnout za pár sec
- celkem dobře to vypadá.
... ale i mínusy:
- můj model může být díky polykarbonátovému sklu občas neskladný (u Escorta se však vejde na plochu před zadním sklem za zadními sedadly)
- při stažených bočních sklech a náhlém nárazu větru se polykarbonát občas ozve „plesknutím“
S mým „funkčním prototypem“ jsem už najel několik tisíc km, aniž by se vyskytl nějaký závažný problém. Absolvoval jsem s ním i přes 3000 km dlouhou cestu po Francii, při kterém byl používán prakticky nepřetržitě a toto
cestování nám dost zpříjemnil. V tuhle chvíli jsem s větrnou clonou vlastní výroby naprosto spokojen a mohu se tedy vrhnout zas na něco jiného. Jak mé snažení v tomto směru dopadlo můžete posoudit na srovnávacích fotkách.
Pokud by měl někdo zájem o další informace o tomhle tématu, dají se nalézt třeba na stránkách, které mě inspirovaly www.bodi-windschotts.com a které jsou nejen v němčině ale i v angličtině. A v případě opravdového zájmu, jsem schopen po dohodě, na jakýkoliv vůz s pevným
ochranným rámem větrnou clonu „XL“, podle mého fungujícího prototypu (za zhruba třetinovou cenu oproti německému výrobku) každému zájemci udělat.
29.01.2005
Petr
Průměrná známka: 2.99
Celkem hodnotilo: 4084 | Hodnocení článku:
nejlepší [ 1 | 2 | 3 | 4 | 5 ] nejhorší |   |
|
