Blížící se k@brioakce |
|
Cabrio WEEKEND TUŠŤ 2025 (za 15 dnů) Brno - ukončení sezóny (za 51 dnů)
|
|
Aktuality |
Soutěž MOJE AUTO Zima je na krku a abychom si zkrátili dlouhé zimní večery, vymysleli jsme pro Vás soutěž, u které se zabavíte a máte možnost vyhrát i zajímavé ceny.
více informací... [27.10.2014] --------------------------------------------------------------- Shrnutí kabriosezóny 2014 Bohužel je tu zase po roce podzim a mnozí z nás i přes krásné Babí léto uložili své Miláčky bez střech k zimnímu spánku a přichází pro ně smutné období bez sluníčka a větru ve vlasech.
více informací... [19.10.2014] --------------------------------------------------------------- Ukončení sezóny v Brně Rozloučení s létem 2014 na tradičním místě.
více informací... [04.10.2014]
|
|
K@briofóóór |
Velká skupina Talibanských vojáků jde po silnici, když vtom se zpoza písečné duny ozve: "Jeden Texaský voják je lepší než deset Talibanských!"
Velitel vyšle za dunu rychle deset svých nejlepších vojáků. Ozve se prudká střelba, která po několika minutách utichne a zase se ozve: "Jeden Texaský voják je lepší než sto Talibanských."
Rozzlobený velitel vyšle za dunu sto svých dalších nejlepších vojáků a opět propukne ohromná střelba, která po desíti minutách utichne a ozve se: "Jeden Texaský voják je lepší než tisíc Talibanských."
Nepříčetný velitel shromáždí tisíc vojáků a vyšle je za dunu. Rozeřvou se děla, granáty a kulomety, které po půl hodině ztichnou. Po chvilce se zpoza duny připlazí smrtelně raněný Talibanec a ještě před smrtí varuje velitele: "Už tam nikoho neposílej. Je to léčka. Jsou tam dva." |
|
|
Bleskovka
Ať žijou myčky
Nikdy jsem nevlastnila vozy, které by vyžadovaly péči myček. Kabriolet jaksi myčkou neprošel a ostatní vraky snesly semo tamo opláchnutí kýblem vody. Jenže vlastnictví reprezentačního „ipíka“ černé barvy mě přinutilo navštívit i toto zařízení. Jelikož jsem totální imbecil, co se týká techniky, zajímavý byl i samotný nájezd. Pak zazvonil mobil, já ho zvedla a nevystoupila… doteď vidím tu hrazdu, jak se řítí na přední sklo. V tu chvíli jsem měla sto chutí vecpat se pod volant. Od té doby ve voze nezůstávám, naopak jej ponechám osudu a jdu si na benzinu vybrat časáky. Podotýkám, že jezdím stále na stejné místo, vzdálené jen několik stovek metrů od mého domu. Takže jsem koupila žeton, najela, a šla si vybrat noviny, které jsem slušně zaplatila a odkráčela domů...
Až u baráku mě dostihla kočka, co mě zná, prej „Musíte si odvízt auto, zavazí“.
Já: “Kde?“
Ona: “V myčce.“
Já: “Kuva...“ 27.02.2007 bereta
|