| Blížící se k@brioakce |
|
Cabrio WEEKEND TUŠŤ 2025 (za 12 dnů)
Brno - ukončení sezóny (za 48 dnů)
|
|
| Aktuality |
Soutěž MOJE AUTO
Zima je na krku a abychom si zkrátili dlouhé zimní večery, vymysleli jsme pro Vás soutěž, u které se zabavíte a máte možnost vyhrát i zajímavé ceny.
 více informací... [27.10.2014]
---------------------------------------------------------------
Shrnutí kabriosezóny 2014
Bohužel je tu zase po roce podzim a mnozí z nás i přes krásné Babí léto uložili své Miláčky bez střech k zimnímu spánku a přichází pro ně smutné období bez sluníčka a větru ve vlasech.
více informací... [19.10.2014]
---------------------------------------------------------------
Ukončení sezóny v Brně
Rozloučení s létem 2014 na tradičním místě.
více informací... [04.10.2014]
|
|
| K@briofóóór |
Kázání
Nový farář byl před svým prvním kázáním tak nervózní, že skoro ani nemohl mluvit. Příští neděli, před druhým kázáním, se zeptal přítom-ného arcibiskupa, co má dělat, aby se uvolnil. Ten mu poradil: "Káp-něte si do vody trochu vodky, uvidíte, že po pár hltech budete trochu klidnější."
Farář poslechl a skutečně, cítil se tak dobře, že by dokázal mluvit i ve vichřici. Po bohoslužbě se vrátil do sakristie, kde našel lístek od arcibiskupa:
Vážený Otče:
Příště si nalijte vodku do vody, ne vodu do vodky. V dalším připojuji pár poznámek, aby se neopakovalo to, co jsem viděl na dnešní mši:
- Na okraj kalicha není nutné dávat kolečko citrónu.
- Ty kabinky v boční lodi jsou zpovědnice, ne toalety.
- Snažte se neopírat o obraz Panny Marie, a už vůbec ji nemusíte objímat a líbat.
- Máme 10 přikázání, ne 12.
- Apoštolů bylo 12, ne 7, a žádný z nich nebyl trpaslík.
- Našeho Pána Ježíše Krista a Jeho Apoštoly nenazýváme "JC & His Boys".
- Ježíš Kristus byl pomazaný, nikoliv namazaný.
- Svatému Kříži neříkáme "Velký Téčko".
- David porazil Goliáše prakem a kamenem, není pravda, že by ho "dojebal", ani mu nedal "lekci na kterou do smrti nezapomněl".
- Jidáše neoznačujeme za "zkurveného zmrda".
- Svatého Otce sa nesluší nazývat "Papa Ratzi".
- Bin Ládin neměl prsty v Ježíšově smrti.
- Svěcená voda je na požehnání, nikoliv na osvěžení zátylku.
- Nikdy se nemodlete vsedě na schodech před oltářem.
- Hostie nejsou chipsy, tedy je nepřikusujeme k vínu, ale rozdáme věřícím.
- Věřící vhazují příspěvky do pokladničky dobrovolně, nápis: "Vaše spropitné je můj plat" je tedy na pokladničce zcela zbytečný.
- Hříšníci půjdou do pekla, ne do piči.
- Při otčenáši je možno zvedat ruce k nebesům, ale ne se kývat do vlny.
- Vaši iniciativu, aby si všichni přítomní zatancovali, hodnotím klad-ně, ale dělat vláček po celém kostele, to nemusíte.
DŮLEŽITÉ: Ten, co seděl v koutě u oltáře, a o kterém jste tvrdil, že to je "buzík v sukni" a "transvestita bez mejkapu", to jsem byl já.
Doufám, že do příští neděle tyto nedostatky napravíte. Jinak na dru-hé kázání to bylo celkem dobré.
S pozdravem,
biskup.... |
|
|
Bleskovka
JAK JSEM UDĚLALA DOBRÝ SKUTEK
Měla jsem den blbec. Znáte to. Nenaladěni vstanete, hned první pohled z okna na roztančené dešťové kapky mlátící do obrovských kaluží vás uvede do obrovské deprese. Tu dokrmí fakt, že psí miminko vám do rána v záchvatu pracovitosti sežralo nejlepší boty a uhryzalo dřevěné obložení na chodbě.
Následně se z postelí na poslední chvíli vykutálí junioři, aby vám dvěma větami začínajícími slovy DEJ vyrabovali peněženku a vám se z přemíry nahromaděné negativní energie podaří strhnout závit kapajícího vodovodního kohoutku. V tomto duchu můj prima dník pokračoval. Večer už jsem byla tak vytočená, že jsem radši sbalila mimi a vypadla z baráku, abych zamezila dalším škodám a střetům.
Jen kousek za domem, na frekventované ulici, jsem uviděla stát blikající stříbrné auto. Mladý muž v bělostné košili měl vražené ruce v motoru a zuřivě telefonoval. „Potřebujete pomoct?“ otázala jsem se. „Děkuji, pouze v případě, že máte startovací kabely. Asi jsem odrovnal baterku,“ dostalo se mi zdvořilé odpovědi. Mládenec následně dodal, že skočí na benzinku a kábly i ochotně auto zcela jistě najde. Pokračovala jsem tedy ve vycházce, ale pak mi to nedalo a vrátila jsem se zpět. Vedle mrtvého auta stálo další, jenže zakoupené kabely manipulaci nevydržely a rozpadly se. To už jsem nevydržela já a odklusala domů pro vlastní auto. Objela jsem pár kamarádů, leč buď zmíněné neměli, nebo byli vzhledem k pokročilé hodině dávno v peřinách. Obrátila jsem se na městské strážníky i policii, leč bez úspěchu, podobné věci jaksi ve výbavě nemají. Vzpomněla jsem si poslední záchranu – hasiče. Leč neuspěla jsem ani tam, prostě mi nemohli pomoct, neb by zapůjčení káblů neměli jak zdůvodnit…
Takže nezbylo, než zajet do jistého hypermarketu, kde je celodenně otevřeno. Kábly byly, můj fordi statečně brumlal a lil šťávu do žil stříbrného bouráku. Jenže ani po hodině auto nenaskočilo a tak jsem nakonec mladému muži vzhledem k pokročilé hodině nabídla taxíka. Z původní cesty do Vyškova jsem to nakonec projela až do Brna a vysadila pána před domem. Musím říct, že nebyl schopen slov, jen mi děkoval a děkoval a děkoval…Co z toho mám přičítat faktu, že jsem to sjela hodně pod hodinu a co dojetí, že jsem na něj byla hodná, nevím. Každopádně mi tenhle dobrý skutek vyvážil jinak vcelku hodně hnusný den.
Lidi si totiž mají pomáhat. Jen pro ten pocit, víte.
P.S. Z mladého muže se ve finále vyklubal obchodní ředitel české pobočky renomované automobilky. Nabídl mi ideální podmínky leasingu či koupě vozu, což jsem s díky odmítla. Stříbrnou káru téže značky totiž potupně odvláčela odtahovka. Není nad mýho starýho dobrýho fordíčka! 06.06.2007
bereta
|
