| Blížící se k@brioakce |
|
| Nejsou žádné blížící se k@brioakce. |
|
| Zboží v e-Shopu |
|
DVD - 3. ročník Královického srazu kabrioletů - 2007 |  | | další zboží... | Cena : 220,- Kč |
|
| Aktuality |
Soutěž MOJE AUTO Zima je na krku a abychom si zkrátili dlouhé zimní večery, vymysleli jsme pro Vás soutěž, u které se zabavíte a máte možnost vyhrát i zajímavé ceny.
více informací... [27.10.2014] --------------------------------------------------------------- Shrnutí kabriosezóny 2014 Bohužel je tu zase po roce podzim a mnozí z nás i přes krásné Babí léto uložili své Miláčky bez střech k zimnímu spánku a přichází pro ně smutné období bez sluníčka a větru ve vlasech.
více informací... [19.10.2014] --------------------------------------------------------------- Ukončení sezóny v Brně Rozloučení s létem 2014 na tradičním místě.
více informací... [04.10.2014]
|
|
| K@briofóóór |
Kázání
Nový farář byl před svým prvním kázáním tak nervózní, že skoro ani nemohl mluvit. Příští neděli, před druhým kázáním, se zeptal přítom-ného arcibiskupa, co má dělat, aby se uvolnil. Ten mu poradil: "Káp-něte si do vody trochu vodky, uvidíte, že po pár hltech budete trochu klidnější."
Farář poslechl a skutečně, cítil se tak dobře, že by dokázal mluvit i ve vichřici. Po bohoslužbě se vrátil do sakristie, kde našel lístek od arcibiskupa:
Vážený Otče:
Příště si nalijte vodku do vody, ne vodu do vodky. V dalším připojuji pár poznámek, aby se neopakovalo to, co jsem viděl na dnešní mši:
- Na okraj kalicha není nutné dávat kolečko citrónu.
- Ty kabinky v boční lodi jsou zpovědnice, ne toalety.
- Snažte se neopírat o obraz Panny Marie, a už vůbec ji nemusíte objímat a líbat.
- Máme 10 přikázání, ne 12.
- Apoštolů bylo 12, ne 7, a žádný z nich nebyl trpaslík.
- Našeho Pána Ježíše Krista a Jeho Apoštoly nenazýváme "JC & His Boys".
- Ježíš Kristus byl pomazaný, nikoliv namazaný.
- Svatému Kříži neříkáme "Velký Téčko".
- David porazil Goliáše prakem a kamenem, není pravda, že by ho "dojebal", ani mu nedal "lekci na kterou do smrti nezapomněl".
- Jidáše neoznačujeme za "zkurveného zmrda".
- Svatého Otce sa nesluší nazývat "Papa Ratzi".
- Bin Ládin neměl prsty v Ježíšově smrti.
- Svěcená voda je na požehnání, nikoliv na osvěžení zátylku.
- Nikdy se nemodlete vsedě na schodech před oltářem.
- Hostie nejsou chipsy, tedy je nepřikusujeme k vínu, ale rozdáme věřícím.
- Věřící vhazují příspěvky do pokladničky dobrovolně, nápis: "Vaše spropitné je můj plat" je tedy na pokladničce zcela zbytečný.
- Hříšníci půjdou do pekla, ne do piči.
- Při otčenáši je možno zvedat ruce k nebesům, ale ne se kývat do vlny.
- Vaši iniciativu, aby si všichni přítomní zatancovali, hodnotím klad-ně, ale dělat vláček po celém kostele, to nemusíte.
DŮLEŽITÉ: Ten, co seděl v koutě u oltáře, a o kterém jste tvrdil, že to je "buzík v sukni" a "transvestita bez mejkapu", to jsem byl já.
Doufám, že do příští neděle tyto nedostatky napravíte. Jinak na dru-hé kázání to bylo celkem dobré.
S pozdravem,
biskup.... |
|
|
Bleskovka
Jak zblbnout mekánika
Není tomu tak dávno, co do naší rodiny přibyl kabriolet zvaný Fordi. Jenže, jak už to tak u toho, co milujeme bývá, obdařil nás sérií závad, které vyvrcholily tím, že mi v rukou zůstalo ucho od střechy. Bylo rozhodnuto, že se Fordimu dostane celkové generálky, takže se z hadroletu zase promění v pyšné kabrio. Já jsem ovšem v tom okamžiku stála před dilematem, jak se přepravovat. Zavolala jsem tedy kamarádu mekánikovi, osvětlila situaci a pověřila jej sehnáním příslušného vozu. Hned druhý den mi zavolal a já si s přítelkyní jela pro černočerného „ipíka“, do kterého jsem se na místě zamilovala. Pravda, zpět jsem zase vezla já ji, protože se nám pár kiláků před cílovým městem podařilo zadřít motor jejího auta. To zůstalo u mekánika, který jen kroutil hlavou a nedal si vysvětlit, že to byla otázka jediné minuty.
Ipík jezdil jak o život, já si vychutnávala brumlání dieselového motoru a jeho minimální žravost, když moje cvičené ucho uslyšelo podivný zvuk. „Pepe, něco mi tam hvízdá,“ volala jsem SOS. Dle telefonických příkazů jsem zkontrolovala hadice, turbo, chladič a spoustu dalších zcela zbytečných věcí, leč hvízdání trvalo. „Sedni a dojeď, to mě zajímá,“ děl mekánik. Pochopitelně že v okamžiku, kdy jsem zabrzdila u jeho garáže, po hvízdání ani stopy. Jeli jsme auto protáhnout – a ticho. „Kriste,“ vztekala jsem se,“ to mi dělá schválně, hajzlík“. Tak mi aspoň namontoval kontrolku na dálková světla a já vyrazila. Padesát metrů od garáže spustil ipík kvílení a já mazala zpět. „Nejsu idiot, hele, poslouchej!“ děla jsem radostně. V mžiku byla diagnostikována závada, do brzdového obložení se vetřel pidikamínek… Po jeho odstranění jsme jeli ipíka projet. A hádejte co. Přítel mekániko, který jezdil spoustu let rallye a je napůl profík, napálil mým! autem přímo do projíždějícího favorita...
Domů jsem se vrátila nádherným rudým sporťákem, kterého mi mekániko zapůjčil s krvácejícím srdcem. Robátka jsou v šoku a já si užívám lítání v závodničce. Dnes mi navíc došla sms, která mi notně zvedla náladu. „Jakoukoli pristi jizdu s tebou odmitam. Kdo se ma sakra soustredit na rizeni nejake becky, kdyz vedle nej sedi takovy zihadlo.“
A já se utvrdila v dávné pravdě. I když za volantem seděl chlap, za rozmlácené auto může zákonitě ženská, která se volantu nedotkla ani náhodou. No, ještě že se mají pánové nač vymluvit...
04.11.2007 bereta
|