Jak jsme k autu bez střechy dospěli

Zdravím vás, Po přečtení prvního přispěvku soutěže MOJE AUTO od člena Sau jsem se rozhodnul přidat i náš příběh. Nejsem zvláště aktivní člen, myslím, že pár řádků bych však mohl pro vás vypotit a tím i aktivitu zlepšit.

S mojí ženou jsme spolu již patnáctým rokem a každý rok vždy když začne sluníčko pěkně hřát a denní teploty jsou příznivější, nemohli jsme si nevšimnout projíždějících aut bez střechy. Tehdy ještě má přítelkyně s velkým zájmem tato auta pozorovala s touhou, že jednou by takové vozítko také chtěla. V té době to však byl jen pouhý sen, jelikož nás čekali důležitější věci na cestě naším životem jako je v prvé řadě pořízení si vlatního bydlení. Já spíše praktičtějšího ražení jsem vždy tyto předražená auta bez střechy hanil a poukazoval na jejich nepraktičnost. Do kufru nic nenaložíš, nemůžeš s tím parkovat na ulici, s nataženou střechou velkej hluk a se staženou vítr cuchá vlasy, mě navíc i nervy. Jak šel čas začala býti nesmyslná auta s pouhou hadrovou náhražkou střechy méně vzácná na silnicích, tak také nadšené výkřiky při potkání na cestách takového „skvostu“ byli klidnější. V posledních mnoha letech používala manželka BMW e30 touring se šestivácovým 2,5 litrovým motorem a vydrželo nám doma nejdéle ze všech aut jen díky tomu, že se do něj zamilovala a nechtěla jej vyměnit. Mě však donutila vyměnit stávající auto za obrovskej kombík z obav, aby se nám vešel do auta kočár a nákup.

Bohužel se nám stala jedna velmi nepříjemná životní zkušenost o kterou se nám postaral blízký člen rodiny z mé strany a zanechala v nás určité následky. Má žena v té době vzniklou nepříjemnou situaci těžce prožívala. Po skončení nepříjemností a oklepání se z hororu jsem chtěl udělat své ženě radost. BMW bylo skvělé, ale opravdu už vysloužilé, žijeme jen jednou tak proč se vázat jen na jednu plechovku. V době před vánoci všude nabízeli různé akční nabídky a já takřka rozhodnutý , že BMW vyměním za obyčejné levné nové auto. Nevím však co se to se mnou stalo, co mě po hlavě palicí uhodilo, ale náhle jsem změnil názor a rozhodnul se, že jí seženu nádherné BMW e30 bez střechy. To jsem si dal, byl to oříšek. Najít něco slušného bylo takřka nemožné a když už jsem oběvil krasavce v rudé barvě v perfektním stavu tak to byl v přepočtu na naší měnu šílenej ranec a pamatuji, že měl jen čtyřválcový motor, tedy „baworakbezmotoru“. Už jsem byl docela zoufalý a nakonec jsem se ženě svěřil, koukala na mě nevěřícně, myslela si, že si z ní dělám legraci. Nicméně rychle na danou hru přistoupila a začala sama hledat v novějších modelech. Bohužel žádná sláva za ty prachy. Nakonec jsem se rozhodnul pro lidovou značku německa, projeli jsme inzeráty a hned jsme se rozjeli na vybraný kus podívat.

Pán z nás byl v šoku, když jsem po něm chtěl, aby svezl manželku se staženou střechou. Hledal kde má kulicha, venku bylo -3 stupňů a ve vzduchu poletovali vločky sněhu. Já v náruči našeho kluka pobaveně sledoval jejich počínání. Když se vrátili z projíždky s jasně zarudlými tvářemi, měnželce jen oči zářili. Vystoupila a zmohla se jen na jediné, „to je super“!

Nebudu unavovat rozepisováním proč nakonec Opel a tento model, sdělím jen, že do auta jsme se okamžitě oba dva respektive všichni tři zamilovali. Napíšu jen to, že výběr a koupě proběhla spontáně rychle a auto jsme zaparkovali na ulici s tím, že jsme nevěděli kam jej schováme. Osud tomu však chtěl, že měsíc na to, kdy auto bylo stejně v servisu, se oběvil inzerát na pronájem garáže. S prodávajícím jsme se domluvili na koupi a tak autíčko už přijíždělo do svého domečku. Naši první sezónu jsme byli nadšení, bohužel však radost nám jednoho dne zkazila porucha ovládání střechy. Naštěstí se vše vyřešilo vcelku rychle a za rozumné peníze v servisu u chlapíka který opravuje jen tuto značku a i s druhým Opelem co doma máme nám nejednou pomohl.

Přes zimu jsme pro druhý rok plánovali velké cesty ze kterých nakonec sešlo, jelikož aktivit už tak je dost a volného času tak málo. Přesto jsme minulý rok autíčko řádně provětrávali a zároveň i sebe. Nadšeni, že náš dvouletý kluk jízdu bez střechy miluje. Již když vycházíme ven hned si chce nasazovat sluneční brýle které před tím nechtěl na nose mít za žádnou cenu a když náhodou jedeme se zataženou střechou hned volá a ukazuje, že ji máme stáhnout.

Co se týče auta samotného, je a bude v originálním stavu. Myslím, že tak jak jej vypustili do světa z fabriky se jim povedlo docela dobře, ve spolupráci z italskými designery od Bertoneho. Jediné co jsme letos změnili byla kola, která jsou o jeden palec větší, dostala „super“ gumy a sluší Astře mnohem více.



Na letošní rok máme v plánu dva celotýdenní výlety a minimálně jeden musíme rozhodně absolvovat, jelikož jsme jej chtěli uskutečnit už minulý rok. Uvažujeme však, že to asi riskneme a pojedeme i s malým. Doufám, že nám letos vyjde zúčastnit se alespoň jednoho kabriolet srazu. Zatím musíme zaklepat, auto šlape jak má, prvotní větší investice do výměny unavených dílů se vyplatila… dobře nebudu kecat, měli jsme drobný zádrhel, autíčku se nechtělo moc do otáček, ale to se snadno vyřešilo výměnou snímače otáček. Snad to tak půjde dál a auto nám bude dělat jen radost.

Mějte se hezky a přeji vám mnoho pěkných zážitků z cest.

MichalS


13.02.2015 - Michal Sotolár