Můj vkus naprosto splňoval jak zvenku, tak zevnitř :) Jak jsem s ním přijel domů, hned jsem začal zjišťovat, jestli existuje v ČR nějakej kabrioklub a mám pocit, že to nalezlo snad dva. Po zhodnocení všech informací a dojmů u mě vyhrál tento a jsem za to rád ;). Zaregistroval jsem se, poslal členský příspěvek a vyhlížel první akci, kde bych se mohl objevit. Netrvalo dlouho a přišli Kralovice a k tomu jako bonus pro nás krátká dojezdová vzdálenost, takže to bylo jasné. Čas se krátil a přišlo balení :D a tady se lámal chleba. Moje předchozí auto byl Peugeot 306 v kombíku a člověk pomalu začal přicházet na to, že si na to místo zvyknul a najednou mu to chybí, dřív člověk naházel ledabyle věci do kufru a jelo se, jenže tentokrát jsem si naházel do kufru věci já a najednou byl ze třech čtvrtin plný a to mě ještě čekala zastávka pro mou drahou polovičku a jak je všeobecně známo, ženy toho mívají ještě o něco víc než muži. Musím uznat, že po přehodnocení situace toho měla přítelkyně možná míň než já, ale i tak to bohužel bylo až dost a ani zadní sedačky tomu nepomáhaly tak, jak sem si představoval. No a tak se zrodil ten později prokletý nápad maximalizovat místo v kufru nesundáním střechy. Na svou obhajobu musím říct, že nápad to nebyl špatný…místo tím vzniklo a my tedy mohli vyrazit na cestu. Přijeli jsme na místo konání a ten pohled byl k nezaplacení :D ale já to v tu chvíli nevnímal, zastavili jsme hned zkraje a já si to namířil k nejbližší skupince lidí se zeptat, jak to chodí, kam si dát auto a tak podobně. No všichni se tak nějak divně pousmívali, až se mě jeden z nich zeptal, co mám se střechou, že je asi rozbitá, když nejde sundat. Já na to odvětil, že sundat jde, že máme jen tolik věcí, že ji sundat nemůžu. V tu chvíli se smích trochu zesílil, ale zase na druhou stranu musím říct, že to nebylo nějak trapné nebo že bych se já cítil trapně, zkrátka to tak vyplynulo ze situace a když sem se dozvěděl, že na sraz se má přijet vždy s už sundanou střechou tak jsem se začal taky trochu smát a hned jsem se tedy omlouval, že vzhledem k mé nulové zkušenosti jsem o tom neměl ani páru. No ale co se stalo, už se zpátky nevrátí a tak jsme si v prvních 5 minutách vydobyli snad větší pozornost, než se nám mohlo kdy zdát a od té doby se už asi navždy budu představovat ne jako David, ale spíš „ten s nataženou střechou“ :D protože to zůstalo lidem tak v paměti, že se to za dobu srazu nijak nevytratilo. Každopádně sraz jako takový hodnotím velice kladně, počasí bylo krásné, auta taky, lidi milí a vstřícní. No uteklo to až moc rychle. Když přišla na řadu tombola, nikdo nečekal, že je zaděláno na další, tak říkajíc zápis do lidského podvědomí. Ceny ubývaly a my nic… pak najednou naše číslo a jdu si pro výhru, byla to myslím nanopodložka do auta. Tím se rozdaly věcné ceny a přišly na řadu hlavní ceny. Já, jakožto člověk vždy se účastnící tombol a nikdy nic nevyhrající jsem se „spokojil“ s věcnou cenou a napjatě sledoval, jak to bude dál. Jako druhá cena se losovala jízda Hummerem, ta se předala a pak následovala první cena a to jízda v Lamborghini, jak to tak bývá, pořádně se to natahovalo a já najednou uslyšel číslo, které jsem držel v ruce, v tu chvíli jsem se nevěřícně koukal několikrát na lístek a na přítelkyni, po pár vteřinách, když mi to došlo, uvědomil jsem si, že bych teda měl něco dělat, a tak jsem se postavil na roztřesené nohy a šel si přebrat výhru, následovala gratulace a potlesk účastníků.

No zážitek opravdu parádní a jak se říká, co víc si přát na prvním kabrio srazu v životě, než že se člověk zajímavě zapíše. Následující den nás čekal už jen odjezd domů a vstřebání zážitků . Jízdu jsem si objednal někdy na říjen, ale cca 3 týdny před termínem mi zavolala paní, že mají nějaké technické potíže a tak se všechny neuskutečněné jízdy přesouvají na začátek roku 2016 na zhruba březen až duben, záleží na počasí. Takže nakonec jsem jel 3. dubna a byl to opravdu zážitek k nezaplacení. Počasí – toho jsem se bál asi nejvíc, nakonec dopadlo výborně, bylo jasno a asi nějakých 18-20°C, kára v perfektním stavu a pan majitel pohodář, takže opravdu nebylo co vytknout, snad jen ten čas se nějak rychle vytratil… Vzhledem k tomu, že se až tak dokonale nevyznám v Praze, tak jsem volbu trasy nechal na panu majiteli a když to shrnu, tak jsme jeli cca 80% po dálnici, takže si to člověk mohl opravdu zkusit přišlápnout, jen provoz začínal být trochu větší, což byla asi opravdu jediná „chybička“.

Takže opravdu musím poděkovat Tomášovi za skvěle uspořádanou akci a za zážitky z ní, tímto se s Vámi loučím a se všemi na viděnou ;) P.S.: Až uvidíte někoho se střechou nahoře, jsem to zaručeně já :D

20.06.2016 - David Čáp