Při prvním pohledu zaujme určitě už z dálky barva. Jeden by si řekl bílá, ale to jak hodně je bílá, zjistíte až při parkování vedle jiného „bílého“ auta. Vše ostatní působilo v porovnání s LeBaronem zažloutle nebo zašedle, bez ohledu na značku a stáří. Lak si zaslouží pochvalu o to víc, že je stále původní, patnáct let starý. Ostatní doplňky na voze jsou v černé barvě, včetně grillu, který bych ovšem možná radši viděl v chromu a na jeho výměnu dojde možná ještě letos. Další věc, která určitě zaujme, jsou zavírací světla. Tedy jen kryty – nejedná se o vyklápění celých světel jako u některých sportovních vozů, reflektory samotné jsou napevno stále na stejném místě, což je praktické, protože se nemění jejich seřízení. K odklopení dojde velmi rychle, společně s rozsvícením světel. Ta jsou čtvercová, dvojitá a oproti jiným vozům s podobnou koncepcí se rozsvěcují dálková ve všech čtyřech, nikoliv jen v páru, zatímco druhý pár svítí stále tlumeně. I proto je jízda na dálková světla velmi pohodlná a stírá se tím obecný problém amerických vozů, které svítí poněkud hůře než evropské.

Samozřejmě i ve výše chválené konfiguraci lze najít mouchy. Nebo spíš jednu velkou masařku, a to, že auto je postavené jako verze pro Evropu. Proto má místo bočních poziček v ochranných lištách záslepky a zadní světla kazí dojem ze zádi vozu v kontrastu s jejich bezchybnou americkou verzí. Nechápu, proč musela být uprostřed přerušena černým plastem s výstupky na osvětlení registrační značky, když ta lze umístit i dolů do nárazníku, kam patří. I toto plánuji tento rok předělat, aby auto získalo zpět své části elegance ztracené při plnění požadavků byrokratických Evropanů.

Výměnu prodělají určitě i kola, současná sice vůz dělají mladším a modernějším, ale nehodí se k němu. Naštěstí je původní majitel chce a v dohledné době je vymění za originály.

Poslední, ale velmi důležitá část exteriéru je střecha. Jako ostatní doplňky je v černé barvě, z velmi pevného materiálu a v nejlepší verzi se zadním okénkem ze skla a s vyhříváním. Její rychlé stažení nebo natažení obstarává elektricky ovládaná hydraulická pumpa, umístěná v zavazadlovém prostoru. V horní poloze je střecha zajištěna dvěma kovovými háky zapadajícími do rámu okna a tyto je nutné před stažením manuálně odjistit. Střecha je perfektně zpracována i z vnitřní strany, potažena sametovou látkou a kryje i virtuální boční sloupky, takže při zavřené poloze skoro nelze uvnitř pohledem poznat, že se jedná o convertible.

Tím se dostáváme k interiéru vozu. Celý je vyvedený v hodně tmavé šedomodré barvě, sedadla a dveřní výplně jsou potaženy kvalitní perforovanou kůží. Náš ročník je první s novým interiérem, který působí o hodně moderněji než jeho předchůdce (ten se mi možná líbil víc, ale to bude tím, že je to prostě americká klasika). Nenašel jsem žádné ergonomické prohřešky, pohodlnou polohu najde v autě každý, pomáhají k tomu sedačky elektricky nastavitelné v osmi směrech, stejně jako polohovatelný volant. Hůře jsou na tom pasažéři vzadu, přeci jen je LeBaron poměrně malý vůz, navíc convertible verze má prostor na zadních sedadlech ještě zúžený kvůli mechanismu střechy. Proto je také narozdíl od verze coupe jen čtyřmístný. Nicméně při uskromnění cestujících vepředu je možné i vzadu vychutnávat delší jízdu poměrně pohodlně. Pokud tam cestuje jen jeden pasažér, může si natáhnout nohy šikmo do druhé poloviny než sedí a cítí se jako král. Všechny použité materiály působí hodnotným dojmem, ačkoliv vzhledem k omezené tuhosti vozu s otevřenou střechou dochází k vrzání plastů.

Zavazadlový prostor o objemu 290 litrů je poměrně členitý s netradičně umístěným rezervním kolem. Na kabriolet je však nadstandardní a problémy mohou nastat pouze s rozměrnějšími předměty nikoliv kvůli prostoru, ale pro poměrně malý otvor pro nakládání. U LeBarona se nemění objem stažením střechy, místo pro ni je vyhrazeno napevno.

Pohled pod kapotu nám odhalí příplatkový třílitrový vidlicový šestiválec uložený napříč a bohužel pohání přední nápravu, což já považuji za největší zápor tohoto vozu. Výkon 141 HP odpovídá jeho objemu a velikosti auta. Standardní nabídka motorů byl buď 2.2 turbo nebo 2.5, další z volitelných krom třílitru byl 2.5 turbo, to ovšem byly pouze čtyřválce, takže u nich k dobrému pocitu něco chybí.

Od motoru je jen krůček k nastartování a jízdě, kde se teprve může i on projevit v plné kráse. Po otočení klíčku se ozve příjemný hluboký zvuk, který jde skutečně z motoru, ne pouze od výfuku. V nízkých otáčkách si nenápadně brumlá. A popravdě mu to v nich i nejvíce sedí, během jízdy se pohybuje kolem dvou až tří tisíc ot./min. Vůz je vybaven automatickou převodovkou s overdrivem (čtyřstupňová, tento režim je pro ustálenou ekonomickou jízdu, pro město nebo kopcovitý zatáčkovitý terén je vhodnější třístupňový režim. Sice se zvýší spotřeba, ale prodlužuje životnost převodovky), čili stačí zařadit a vychutnávat pomalý rozjezd. Zvuk motoru není nijak vtíravý, bublá si na pozadí, pokud si pustíte rádio, ani o něm nevíte. Na druhou stranu při ostřejším přidání plynu radostně zavrčí úplně jiným tónem a leckdo okolo jedoucí by si mohl myslet, že se za ním objevil nějaký sporťák. Tento efekt je ještě umocněn při použití kick-downu, kdy se prošlápnutím plynu na podlahu automaticky podřadí a řidič už jen zatlačený do sedačky poslouchá krásný ryk probuzeného motoru a sleduje, jak se krajina kolem něj posouvá stále rychleji. Předjíždění se tak stává pohodovou záležitostí. Při rozjezdu z klidu se musí s plynem zacházet opatrně, neboť zápach spálené gumy proniká do otevřeného vozu velmi intenzivně. Odpružení auta je poněkud tvrdší, než jsem zvyklý z jiných vozů americké produkce, ale to je celkově sportovnějším zaměřením a menšími rozměry. Rozhodně LeBaron není nepohodlný a přes nerovnosti se jen elegantně zhoupne. Naklánění v zatáčkách není nijak příliš znatelné. Ty stejně nedoporučuji projíždět rychle a razantně. LeBaron je těžkopádnější vůz pro příjemnou plynulou jízdu a na prudké manévry se nehodí. Samozřejmě se jedná o convertible, a tak je cítit kroucení vozu, nicméně není větší než u jiných automobilů této kategorie a dá se na něj zvyknout. Jen občas má řidič na českých silnicích pocit, že musí vůz trpět. Rovněž se poměrně citelně projevuje zatížení vozu, při plném obsazení je jízda o poznání těžkopádnější.

Za volantem se cítíte pohodlně, sedačky jsou dobře tvarované, občasná změna polohy nebo zavrtění jsou díky kůži bezproblémové. Volant i pedály mají výborné umístění, vše je dobře vyvážené. Přístroje jsou rozmístěny logicky, stupnice jsou dobře čitelné, auto má mimo kontrolek i akustickou signalizaci mnoha nestandardních situací a upozornění na řidičovo opomenutí. Krom obligátního zapomenutí rozsvícených světel auto upozorní i na klíček v zapalování při otevření dveří (a dokonce dveře nejdou zamknout, dokud ho nevytáhnete). Ani po delší cestě se řidič necítí unavený, člověk má chuť jet stále dál a nepřestávat. V tom ho může na chvíli zarazit jen tankování, neboť auto trpí velmi malou nádrží na 53 litrů. Z té palivo ubývá poměrně rychle, ačkoliv spotřeba není nijak závratná. Dlouhodobější průměr ve smíšeném provozu a podmínkách se pohybuje okolo 9.5 l/100 km, mimo město se dá jezdit za 8 l/100 km, k čemuž pomáhá i velmi komfortní tempomat s ovládáním na volantu. Největší chuť pak má motor v městském provozu, kde není problém spotřeba 12 až 13 l/100 km. Asi nejvíce při ježdění budete nadávat na malý rejd volantu, zaparkovat mezi dvě auta popředu je nemožné, zrovna tak otáčení na křižovatce vás donutí dvakrát řadit zpátečku.

Závěrem bych dodal, že koupě určitě nelitujeme, LeBaron už z domu nepůjde, další auta se mohou jen přikupovat. Velice rychle jsme si zvykli a splňuje beze zbytku naše očekávání a touhu po otevřeném autě americké produkce, které však bude moderní, v dobrém stavu a s nenákladným provozem. Jízda v něm odpoutá člověka od každodenních starostí a nelze jinak než tento vůz doporučit.

+ Nadčasový design, elegance
+ Výborný motor
+ Na convertible dostatek vnitřního prostoru
+ Spousta detailů zpříjemňujících život
+ Rychlá manipulace se střechou
+ Kvalitní zpracování

- Přední náhon
- Malá nádrž a nádržka ostřikovačů
- Malý poloměr otáčení

Chrysler LeBaron Convertible 3.0 V6, r.v. 1990
vyrobeno 38 928 ks (všechny verze)
Motor:
Příčně uložený vidlicový šestiválec
Vstřikování PFI
Kompresní poměr:	8.9:1
Objem:	2972 ccm
Vrtání x zdvih:	9.12 x 10.13 mm
Výkon:	141 HP / 5 000 rpm
Točivý moment:	233 Nm / 2 800 rpm
Rozměry a hmotnosti:
délka:	4 697 mm
šířka:	1 740 mm
výška:	1 328 mm
rozvor:	2 548 mm
hmotnost:	1 260 kg
objem nádrže:	53 l

26.03.2005 - Radek Beneš