2. sraz Cabrio Clubu

Jelikož dnes venku krásně prší, co prší, přímo leje, připomíná mi to páteční cestu do Královic, kde se uskutečnil sraz jedné bandy šílenců, co nemají ani na střechu svých plechových miláčků :-)

Ale vezměme to pěkně popořádku:

Pátek
Je pátek ráno a já se probouzím s pocitem, že dneska to všechno vypukne a ukáže se, jak jsem zvládl, či nezvládl přípravu tohoto srazu. Vykouknu z okna a na rtech se mi objevuje úsměv, protože venku po týdnu plném deště opět svítí sluníčko.
Super, začíná to dobře. Balím poslední věci, co jsem měl připravené a vyjíždím společně s Martinem [183] směr Královice. Cestou si několikrát voláme se starostou obce, který je lehce nešťastný z počasí. Pomalu mě přechází optimismus. Zatímco si v půli cesty mezi Brnem a Prahou dáváme malou pauzu na oběd, začíná pomalu, ale jistě pršet, a já začínám být mrzutý. No, naděje umírá poslední, a tak vyrážíme dál. Okolo patnácté hodiny přijíždíme na místo konání. Ač pomalu z největší dálky, jsme na místě první.
Neleníme a začínáme připravovat místo pro naše stany a motorové miláčky. Místní nám pomáhají se stavěním maxi stanu (Královické arény) a já s Martinem rozmísťujeme směrové šipky a vytyčujeme místo pro stany. Mezitím začíná lehce poprchávat, ale pracovat se při tom dá.
Přijíždí první kolona kabrioletů. Hned je veseleji a ani ti nejmenší se nebojí přidat ruku k dílu (viď Pavouku) :-). Postupně si všichni začínají stavět stany. Ač jsem původně myslel, že se kvůli počasí většina lidí objeví až v sobotu, přijíždějí další a další. Všechny ženu ke stavění stanů. Tvoří se první formace aut před policejní páskou ohraničující prostor pro stany. Okolo osmé večer je na místě téměř 30 aut.
Jelikož nám počasí nepřeje, přemísťujeme se do nově postavené multifunkční haly zdejší vesnice. Probíhá slavnostní zahájení a přivítání na srazu, naražení sudu s pivem a volná zábava. „Dídžeje“ nám dělá se svými hity Pet. Všichni se baví, pijou, jí a tancují až do časných ranních hodin.

Sobota
Už od brzkého rána někteří nemohou dospat a vrhají se do boje proti špíně na autíčkách a pucují o 206 :-) Tady bych chtěl poděkovat Miguelovi za skvělý servis a perfektně vydrhnuté auto. Mezitím přijíždějí další kabrioleťáci, kteří to v pátek nestihli, nebo lépe řečeno viděli jaké je počasí a rozhodli se přenocovat ještě jednu noc v teplé a pohodlné postýlce. Potom se všichni stěhujeme do již známé haly, kde dostáváme královickou snídani. S plnými žaludky je hned veseleji. Počasí se drží a my v doprovodu policie pomalu vyjíždíme na spanilou jízdu po okolí. Brány královické tvrze opouštělo 44 kabrioletů. Zde jsou zbytečná jakákoliv slova. Popsat se to prostě nedá. Kdo neviděl, neuvěří, kdo nezažil, je ochuzen o super zážitek. Trasa je jasně daná a za hlasitého troubení se vydáváme nejprve přes náměstí ve Slaném, okolní vesničky až do letního sídla prezidenta ČR – do Lán. Zde máme asi hodinovou pauzu na prohlídku místního muzea sportovních vozů. Myslím, že je na co se koukat, a to nemám namysli jen vnitřní prostory muzea, ale také pohled na zaparkované kabriolety před ním. Po hodině kochání vyrážíme směr Louny. Cesta je opět pohodová a všichni si užívají nekonečné kolony kabrioletů. V Lounech objíždíme čestné kolečko a parkujeme na Mírovém náměstí, které se v jednu chvíli jeví, že nám bude malé. V tuto dobu už je kabrioletů více než 45. Na náměstí zůstáváme okolo 40-50 minut a potom již vyjíždíme zpět směr Královice. Jelikož měl náš páteční „dídžej“ drobné problémy s motorem, trháme se od kolony a vyrážíme nejkratší cestou do Královic. Později jsem se dozvěděl, že kolona někoho na náměstí zapomněla, ale snad nám to už dotyčná odpustila :-)
Po příjezdu do Královic, kde už čekají další kabrioleťáci, začínáme tvořit oblouk okolo Královické arény. Již zde postává i několik netrpělivých lidí, kteří vyčkávají na příjezd celé kolony v plné parádě. Asi po 20 minutách, co spolu se starostou netrpělivě přešlapujeme a vyhlížíme kolonu (jako lidi - trvalo vám to) .-), to konečně přišlo - hlasité troubení oznámuje příjezd. Lidi to nechává klidné asi tak do 20-tého kabrioletu, když ovšem přijíždějí další a další, začínají nechápavě kroutit hlavami. Konečný počet je krásných 55 kousků. Celou kolonu završuje Camaro 2.generace s motorem V8 5,7 litru, kterému chybí víc než jen střecha :-).
Když se všechna auta pěkně seřadila, utvořil se opravdu nádherný oblouk okolo arény. Lidé začínají procházet mezi auty a zvědavě nahlížet, co které auto má nebo nemá. Hladoví a žízniví kabrioleťáci berou pípu a prasátko útokem.
Vyhlašuje se soutěž o nejkrásnější cabrio, nejkrásnější kola a nej muziku, kterou si bere na starost SaM. Lidé hlasují a Cabrio nestačí počítat (takže veškeré reklamace na jeho hlavu). Taktéž se průběžně prodávají lístky do velmi bohaté tomboly. V průběhu hlasování se nejprve Chrochta, a potom i ostatní zmocňují Camara a řádí na louce jak černá ruka. V 18:30 nastává vyhlášení vítězů jednotlivých kategorií:

Nej muzika Nej cabrio Nej kola
[046] OSLIK (Zdenda V) [147] Petr (Petr Lejček) [037] SaM (Martin Pír)

Po předání pohárů nastává poslední možnost zakoupení lístků do tomboly, protože v 19:30 začíná zhruba hodinové losování o velmi zajímavé ceny. Hlavní cenu -rádio- a dokonce i třetí cenu -reprobedny- získal majitel již zmiňovaného Camara, kterému tímto blahopřejeme. (Jen nevím jestli to v Camaru budou slyšet; o smyslu další výhry – aktivního čističe skel - nemluvě) :-)
Poté na podium nastupuje skupina In Memory a zábava se rozjíždí v plném proudu. Postupně se dojídají prasátka, dopíjí se pivo a diskutuje se o všem okolo kabrioletů :-) Lidé postupně odpadávají a já se nakonec rozhoduji taky jít spát.

Neděle
Nešťastný to den. Sluníčko sice svítí, ale pro nás toto ráno znamená balení stanů a postupné loučení. Po 10.hodině louka vypadá tak, že by nikdo neřekl, že se zde odehrála akce, na kterou doufejme nikdo dlouho nezapomene.
Zde bych vzdal minutu ticha za svoje dva telefony a Pikao, kterým vyrostly nohy a odešly vlastní cestou…..

Nakonec bych chtěl poděkovat všem, co mi s přípravami pomohli. Nebudu raději jmenovat, abych na všechny nezapomněl.

D Ě K U J I   V Á M

Zlomek nafocených fotek můžete vidět ve fotogalerii
Dále bych chtěl poprosit všechny co mají zájem o DVD at mi napíšou na můj email svoji poštovní adresu.
Cena dvoj DVD je prozatím stanovena na 200,- Kč

Dále patří samozřejmě dík všem sponzorům, díky kterým jsme mohli tento sraz uspořádat:


19.07.2005 - Tomáš Tureček