Veřejnost věří?
V současné době platné znění zákona antiradary definuje jako technický prostředek nebo zařízení znemožňující nebo ovlivňující funkci technických prostředků používaných Policií České republiky nebo Vojenskou policií při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. Zásadní pasáž zde tedy znamenají slovesa „znemožnit“ a „ovlivnit“. Vlivem těchto formulacím se zákaz vztahuje pouze na tzv. aktivní rušičky. Ty kromě odhalení signálu, který vydává policejní radar, vysílají ještě signál, který operuje na stejné frekvenci jako zařízení policie. Výsledek se dostavuje v podobě totálního narušení a zmatení signálu. Veřejnost se však velmi často domnívá, že se pod pojem antiradar zahrnují také radarové detektory (někdy nepříliš šťastně nazývané pasivní antiradary). Tedy taková zařízení, která pouze dokáží odhalit přítomnost rádiové frekvence, na níž vysílá policejní radar. Nevysílají přitom žádné další vlny či rušivé signály, pouze signál přijímají a informují o něm řidiče. Jejich funkce není bezproblémová, mnohem účinněji fungují v zastavěných oblastech než na volných prostranstvích dálnic a rychlostních silnic, a to navíc proti směru jízdy.

Ministerstvo nemá problém
„Používání pasivních antiradarů, které pracují pouze na principu příjmu vln z policejních radarů, zákon nezakazuje,“ specifikovala nám vysvětlení Marcela Žižková, tisková mluvčí Ministerstva dopravy. Počítá s tím konečně i novela zákona, která začne platit v polovině příštího roku. Změnu, která byla v § 3 provedena, lze rozsahem označit za kosmetickou. Zákaz používat antiradar se totiž nově vztahuje na každého, aniž by se tento nutně musel účastnit provozu na pozemních komunikacích.

Odhalení neprošlo
V roce 2004 byla problematika antiradarů v jednom z návrhů nastavena tak, že by zcela zakazovala používat taková zařízení, která umožňují odhalit policejní radary. Policie by také podle tohoto návrhu mohla nechat zařízení odstranit. Poslanecká sněmovna nakonec tento návrh nepřijala, zřejmě z obavy, že by takové znění mohlo kolidovat s jinými platnými zákony. „Z našeho pohledu je podstatné, že nově definovaný paragraf postihuje aktivní antiradary. Ty totiž představují skutečné riziko bezpečnosti provozu a činnosti policie,“ shrnula Marcela Žižková. Podle jejích slov naopak pasivní detektory práci policie neohrožují, neboť často na policejní radar reagují až v okamžiku, kdy je rychlost vozidla zpravidla již zjistitelná.

Vše téměř při starém
Novela zákona tedy přenáší v oblasti antiradarů zákaz na všechny osoby, nikoli pouze na účastníky silničního provozu. Za použití aktivní rušičky (v Česku nabízeny za ceny kolem 15 000 Kč) tak může být stíhán nejen spolujezdec, ale například také ten, kdo by se v místě, kde policie právě měří, se zapnutým zařízením třeba procházel. Pokuta 100 000,- Kč, kterou může za takto spáchaný právní delikt udělit příslušná obec s rozšířenou působností, jedinou sankci nepředstavuje. Na zakázané antiradary se může uplatnit i potrestání v podobě propadnutí věci.

V zahraničí přísněji
U našich evropských sousedů jsou zákony, které ošetřují používání antiradarů, nastaveny mnohem přísnějším způsobem.
V Rakousku platí poštovní zákon, který jasně říká, že pokud policista ve voze zjistí přítomnost antiradaru, může ho na místě zabavit. Takový přístroj je tedy de facto zkonfiskován a propadá státu.

Švýcarsko se vůči radarům vymezilo zásadnějším způsobem. V zjednodušeném pojetí by bylo možno říct, že přítomnost antiradaru na švýcarském území lze považovat za raritu. Tamní obdoba našeho zákona o provozu na pozemních komunikacích v kapitole „rušení silničních kontrol“ říká, že přístroje, které ztěžují, ruší či činí neúčinnými kontroly silničního provozu, nesmí být použity v silničním provozu, zabudovány ve vozidle, převáženy či jinak upevněny. Zakázána je také nabídka, prodej či dovoz takových zařízení. Kontrolní orgány pak mají možnost přístroj zajistit a zničit.

Němečtí zákonodárci zakázali řidičům motorových vozidel provozovat či vést v provozuschopném stavu takové technické přístroje, které by oznamovaly či rušily opatření k dohledu nad silničním provozem. Zejména to platí pro rušení nebo oznamování měření rychlosti. Pamatuje se na obě možnosti - jak na radarové, tak také na laserové aparáty.

Zdroj: Svět motorů č. 44/2005

20.01.2006 - Jan Marek, Zdeněk Svátek