Absolutní právo přednosti? |
| Na silnicích se nepohybují jen vozidla nebo cyklisté, ale používají je i chodci. A to zejména na přechodech. Statistiky nehodovosti, na níž se podílejí právě pěší, ukazují, že soužití motoristů a chodců není právě nejrůžovější. Může být na vině neznalost pravidel? Do doby, než vešel v platnost současný zákon č. 361/2000 Sb., nebyla situace na přechodech nijak zvláště upravena. Maximálně direktivní bylo doporučení, aby chodci přecházeli ulici v organizovaných útvarech. Dnešní znění je mylně vysvětlováno jako absolutní přednost chodců. Nic takového však neexistuje. Chodci mají povinnost, která se novelou nemění, a to přecházet s ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidel. Nesmí přitom nutit řidiče k náhlé změně směru nebo rychlosti jízdy. Chodci tedy nesmějí vstupovat na přechod nebo vozovku bezprostředně před blížícím se vozidlem. Praxe bohužel za poslední roky často ukazuje pravý opak. Řidič se na oplátku musí k přechodu přibližovat tak rychle, aby před ním stačil včas zastavit. Kooperace mezi těmito dvěma pravidly by měla zajistit klid v místech, kde se setkávají řidiči a chodci.  |
Žádné přepychové červené koberce na české motoristy nečekají. K
dispozici mají 55 515 kilometrů komunikací. Dálnice z tohoto množství zabírají
jen 564,350 km, silnice I. třídy pak 5 818,311 km. Co na těch tisících
kilometrech často hodně děravých cest motoristy v souvislosti s novelou zákona o
silničním provozu čeká? Přináší několik změněných a upravených paragrafů
revoluci?
Nejen pro dálnice
Jen málokdo si uvědomuje, že ustanovení, která se v zákoně (ať už současném,
nebo ve schválené novele) o silničním provozu objevují ve spojení s dálnicemi,
se vztahují i na silnice pro motorová vozidla. Tuto skutečnost ustanovuje přímo
paragraf 38. I z toho budeme v následujících řádcích vycházet a řidiči by na to
při výkladu pravidel měli pamatovat.
Dvě minimální rychlosti
Nejzásadnější změnu na dálnicích (pomineme-li zákaz předjíždění pro kamiony,
kterému se budeme podrobně věnovat v příštím díle) definuje nový první odstavec
paragrafu 35. Co se v něm říká? Na dálnici i nadále smí vozidla, jejichž
nejvyšší dovolená rychlost (uvedená v technickém průkazu) není nižší než 80 km/h.
Novinkou je ale další údaj o povolené rychlosti 65 km/h. Ten se týká motorových
vozidel a jízdních souprav pro veřejnou hromadnou dopravu, jejichž nejvyšší
povolená rychlost uvedená v technickém průkazu dosahuje minimálně právě této
hodnoty. Vyjmenovaná vozidla se jinak řídí běžnými pravidly. Zatím se podobná
ustanovení řešila poměrně nákladnou dodatečnou úpravou dopravními značkami. Do
novely se také dostala formulace, která důsledně na dálnici (mimo obslužná
zařízení) zakazuje vstup, chůzi či jízdu jiným než uvedeným subjektům - tedy
například stopařům.
Zahraniční inspirace
Více než práce mozků českých odborníků či zákonodárců je osmý odstavec v
paragrafu 41 o jízdě vozidel s právem přednostní jízdy výsledkem zkušeností v
zahraničí. Právě z nich vychází nová povinnost řidičů vytvořit v případě kolony
na dálnici a rychlostní silnici pruh o šířce 3 metry, kterého by využila vozidla
s právem přednosti v jízdě. V praxi tento zvyk již nyní funguje, nově získává i
právní rámec. O tom, čím musí být kolona vyvolána, není v zákoně ani slovo.
Zákonodárci však předpokládají, že půjde o situace, jež budou vyžadovat zásah
záchranné služby či policie. Neoprávněné vynucování průjezdního pruhu prý
nehrozí. Do takového pásu se mohou v oprávněných případech zařadit i vozidla
vlastníka komunikace či vozidla technické pomoci.
V praxi by měl manévr vypadat tak, že jsou-li v místě kolony tři (a více) jízdní
pruhy, jako průjezdný bude určen ten uprostřed. Vozidla v levém pruhu by měla
zajet co nejvíce vlevo (mohou v takovém případě vjíždět i mimo krajnici, na
střední dělicí pás i na silniční vegetaci), vozidla v prostředním pruhu by se
měla co nejvíce přiblížit těm již vlevo stojícím.
Z pruhu do pruhu
Nářkům řidičů vyhověno? Dost možná i tak by se dala vyložit pasáž, kterou v
novele zákona o silničním provozu najdeme pod bodem 21. V něm se nachází nově
formulovaný odstavec paragrafu 12 o jízdě v jízdních pruzích. V čem problém byl
a kde ho až dosud lze najít?
Na úsecích komunikací, které mají tři a více jízdních pruhů v jednom směru
(jejich počet stále roste s tím, jak přibývá i provozu), není nijak ošetřeno
právo přejíždění z pruhu do pruhu. Zejména to platí pro vjíždění do středního
jízdního pruhu. Rozhodli-li se současně řidiči z levého i pravého jízdního pruhu
vjet do prostředního a došlo k nehodě, nebylo možné rozhodnout, kdo pochybil.
Novela již mluví jasně: řidič smí přejíždět z levého pruhu do středního jen
tehdy, neohrozí-li řidiče přejíždějícího do stejného pruhu z toho pravého. Platí
to i na komunikacích s více než třemi pruhy.
Na cyklisty s blinkrem
Ministerstvo a zákonodárci začlenili mezi novinky i rozšíření jednoho odstavce o
cyklistech. Jde o paragraf 17, kde byla doplněna poměrně jednoduchá věta: „Řidič
musí dát znamení o změně směru jízdy při předjíždění cyklisty.“ Příliš
triviální? Dost možná, nicméně v současnosti právě u předjíždění cyklisty není
nikde řečeno, že se musí užívat blinkr. Nastávají tak situace, že v některých
momentech auta cyklisty spíše těsně míjejí, než objíždějí. Při takových
manévrech používá blikač jen málokdo. Nynější formulace by měla přinést do
provozu jistou dávku bezpečnosti zejména pro protijedoucí vozidla, která tak
budou informována o vybočení auta z jeho směru. Až v budoucnu se ukáže, ubude-li
v praxi nehod s cyklisty.
Pamatováno i na pěší
Novela zákona o silničním provozu mezi řadou paragrafů pamatovala i na chodce,
respektive na situace na přechodech. Ministerstvo dopravy následující úpravou
zřejmě uskutečňuje snahu o úbytek mrtvých na silnicích. V čem opatření spočívá?
Od momentu vstupu novely v platnost budou muset řidiči u přechodů sledovat
pečlivě chování kolegů jedoucích stejným směrem v druhém pruhu. Zpomalí-li nebo
zastaví-li vozidlo před přechodem pro chodce, musí na situaci stejným způsobem
reagovat i řidič v pruhu druhém. Výsledkem by ideálně mělo být nastolení většího
bezpečí jak pro motoristy, tak pro pěší.
Zdroj: Svět motorů č. 47/2005
31.01.2006 - Jan Marek, Zdeněk Svátek