To tu ještě nebylo
Motoristé by výše zmíněný pojem v současném znění zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích hledali marně. Svoji premiéru si totiž paragraf 118a odbude až v červenci, kdy vstoupí novela do praxe a kdy s ní účastníci silničního provozu budou muset počítat. Jaká bude? Botička jako jediná Pečlivý výběr? (Ne)vychovaní řidiči Na zoubek technice... Zaostřeno na základ Tyto situace svým způsobem vlastně kopírují první odstavec, tentokrát ale míří
výlučně na učitele autoškol, kteří zatím při výcviku zásadně omezováni nebyli. Právo patří oběma Jemná a jemnější doladění A ještě dále Bezmoc není vždy na místě Zdroj: Svět motorů č. 3/2006 13.03.2006 - Jan Marek, Zdeněk Svátek
V textu operujeme s pojmem „zabránění v jízdě použitím
technických prostředků“. Zeptali jsme se přímo dopravní policie, co
konkrétně si pod tímto souslovím představit, a zda má k dispozici více
takových prostředků. Podle ředitele Dopravní policie ČR, Zdeňka Bambase,
existuje pouze jediný. Jde o takzvanou „botičku“. „Každý
motorista ji dobře zná a popisovat by ji bylo nošením dříví do lesa,“
shrnul Bambas.
Podle jeho názoru se resort dopravní policie na používání botiček v
souvislosti se zavedením možnosti zabránit řidiči v jízdě nijak
připravovat nepotřebuje. „Nanejvýš spočítáme, jestli nebude potřeba
nějaké přikoupit,“ vysvětlil plány v souvislosti se zde probíranou
pasáží novely zákona o silničním provozu Zdeněk Bambas. Podle jeho
názoru je pro bezpečnost silničního provozu nepochybně potřebné, aby
existovaly prostředky, které by zabránily opilému řidiči, aby po odjezdu
policejní hlídky sám také neodjel.
Rozšíření výše zmíněného paragrafu můžeme označit za kolektivní práci. Na
definici, co zabránění v jízdě znamená, se podíleli poslanci, odborníci, ale i
sami policisté. Společně se shodli na postupu, který právě strážcům zákona
umožňuje v určitých více či méně přesně formulovaných situacích zabránit řidiči,
aby v jízdě pokračoval.
Pozornost se ve třech odstavcích soustředila na tři oblasti. O jak pečlivý výběr
okamžiků, kdy lze řidiči v jízdě zabránit, jde, bude zřejmější z dalších řádků.
První odstavec paragrafu 118a se zabývá problémy a nedostatky, které vyplývají z
chování řidiče na komunikacích (z této pasáže čerpá rovněž paragraf o zadržení
řidičského průkazu, viz
předchozí článek). Policisté jsou při dohledu na bezpečnost a
plynulost provozu oprávněni řidiči motorového vozidla přikázat, aby zajel na
nejbližší vhodné místo a své vozidlo odstavil. Následně mu mohou dokonce
zabránit v jízdě. Od července 2006 budou moci strážci zákona použít buď
technických prostředků, nebo odtahové služby. V jakých případech se může řidič
dočkat takovéhoto jednání ze strany policie? Zákon uvádí celkem devět
eventualit:
...se mohou policisté podívat, pokud se jedná o další možnosti zabránění
v jízdě. Následovný výčet skutečností se odchyluje od chování řidiče směrem k
technickému stavu jeho vozidla. I zde platí, že vozidlu bude zabráněno v jízdě
použitím technických prostředků či odtažením.
Jedná se o následující prohřešky:
Třetí odstavec si pak bere na mušku autoškoly, protože opět stanovuje několik
možností, kdy policie zasáhne technickými prostředky či odtahem. Všechny čtyři
případy se přitom týkají výlučně učitelů autoškol. O co konkrétně jde?
Podobně jako městská policie dostává v novele zákona o silničním provozu
pravomoci například k měření rychlosti, pole působnosti jí rozšiřuje právě námi
popisovaný paragraf 118a. Jestliže strážník obecní policie situaci vyhodnotil
podle odstavce jedna či dvě, musí k zabránění v jízdě přivolat státní policisty.
Říkáte si, zda potrestaný řidič bude trpělivě čekat, než se kolem jeho vozidla
shromáždí další muži zákona? Praxe ukáže... Nicméně pro případ, že by motorista
snad váhal a na příjezd policie nechtěl čekat, zákon mu to přímo nařizuje. Řidič
je podle znění pátého odstavce tohoto paragrafu povinen setrvat na místě do
příchodu policie.
Jestliže jste dění kolem zabránění v jízdě dosud považovali za poněkud syrové,
zákon dalšími odstavci vše zpřesňuje.
Tak například na otázku, kdo zaplatí instalaci technického prostředku, kterým policie smí zabránit v jízdě, nebo kdo uhradí odtažení
vozidla, zákon jednoznačně říká, že to bude jeho provozovatel. Jak konkrétně
systém v praxi bude fungovat, se zatím neví. Policie se se zněním novely zákona
teprve seznamuje.
Policie naopak zajistí uvolnění vozidla. Musí však nejdříve pominout důvody,
kvůli nimž bylo vozidlu zabráněno dále pokračovat v jízdě. Jestliže však
například nechají odtáhnout technicky nezpůsobilé vozidlo na hlídané parkoviště,
tam ho běžný motorista bude sotva moci nechat opravit.
Ošetřena je nicméně možnost, když se důvody pro zadržení vyskytují na straně
řidiče. Jestliže s ním ve vozidle cestuje jiný způsobilý šofér, může tento
usednout za volant a dále pokračovat v jízdě. Takové řešení platí ve většině
běžných situací. V případě autoškol bude situace jiná. Když ve vozidle probíhá
výuka a uvnitř sedí učitel a jeden či více žáků, žádný z nich nebude moci
pokračovat v jízdě.
Technický prostředek ke znemožnění dalšího pohybu vozidla nemohou policisté
použít, pokud by vozidlo vytvořilo překážku v provozu.
Zatímco provozovatel vozidla musí například odtah hradit ze svého, zákon uvalil
jisté břímě i na muže zákona. Ten, kdo nařídil odtažení vozidla, nebo řidiči v
jízdě zabránil, musí toto vozidlo zajistit proti odcizení, poškození, ale i
vykradení.
Novela zákona o silničním provozu pamatuje na další detail. Týká se zabránění v
jízdě. Motoristovi totiž předkládá jednu možnost, kterou se může ohradit proti
postupu policie, pokud mu v jízdě zabránila.
Případný poškozený může při nesprávném chování policisty postupovat podle zákona
č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci
rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona č. 358/1992 Sb., o
notářích a jejich činnosti.
V něm se mimo jiné přesně uvádí, že stát odpovídá například za škody způsobené
státními orgány, jako je policie. Obsáhlé jsou i pasáže, jež hovoří, jak a kde
se konkrétní nároky náhrady uplatňují.