Žiju (s) Fordem

Zhruba před sedmi lety jsem měla to štěstí, že se mi práce stala koníčkem, začala jsem pracovat v jednom autoservisu. Rukama mi prošla spousta automobilek, jen jedna se mi vryla do srdce a to "FORD".

Jak to všechno začalo...
... už jako patnáctiletá holka jsem se motala s tátou v garáži a zajímala se o auta a o vše co s nimi souvisí ...

Spousta lidí na tuhle značku má odlišný názor, ale já mám dva fordy a jsem spokojena. Byl můj sen mít jednou kabrioleta, Probe a legendu - Mustanga.
Psal se rok 2002,konec léta, kdy jsem objevila inzerát, kde stálo:

"Prodám Ford Escort cabriolet, rv:1988, 1.6XR3I, čtyřbodové střikování, modrá tmavá, mezityp, Alu kola"15", rozměr pneu 205/45."

Nebylo nad čím přemýšlet a má odpověď na inzerát zněla, že o víkendu se přijedu podívat. Zbývající tři dny do očekávaného víkendu byly jako tři měsíce... Konečně jsem se dočkala a jela se na toho krasavce podívat. Těšila jsem se jak malá holka. Nikdy nezapomenu na ten okamžik, kdy mi ho majitel přijel předvést na onu benzínku.

Byla jsem jak Alenka v říši divů, ještě jsem auto neměla pořádně prohlédnuté a už jsem věděla, že zpátky do Plzně jedeme spolu. Majitel mě seznámil s tím, že auto odpovídá stáří a počtu ujetých kilometrů, což jsem si ve zkušební jízdě vyzkoušela sama, zaplatila jsem a jela se "svým" escortem zpátky domů. Byla jsem nejšťastnější holka pod sluncem. Večer jsem nemohla radostí ani usnout, nevěřila jsem tomu, že ho mám doma v garáži, že je můj a že jsem si na něj poctivě vydělala. V tu chvíli mě ale ani malinko nenapadlo, že jednou bude vypadat tak jako vypadá dnes.

První rok jsme odjezdili jako obyčejná seriovka, ale z jara vypukly první následky zimy a tím pádem došlo na všechny úpravy. Začalo se výměnou zadních lemů, zavařením zadního víka a už to šlo. Nárazník byl na můj vkus moc obyčejný, zalíbil se mi tuningový nárazník z Octávie, který se dopasoval na původní fordácký. Prahy byly také chudé, náramně se hodily a ani se nemusely nějak extrémně upravovat prahy z Favorita, které jsou decentní a jednoduché a v jednoduchosti je přeci krása. Došlo na lámání chleba, vymyslet mu přední světla. Jedny byly moc velké, druhé zase moc kulaté. Po dlouhém zvažování jsem se rozhodla pro čirou optiku z Fábie a hned následující den je objednala. Netrvalo dlouho a světla byly doma a to nastal ten okamžik, kdy nastoupila paní "flexa". Začalo se řezat, svařovat, cínovat... Po dvou měsíční práci, která často trvala až do ranních hodin bez ohledu na to, zda-li je pracovní týden, nebo víkend, se mi pod rukama narodil nový escort s čirou optikou z fábie.

Zbývalo jen domyslet přední nárazník a masku, která samozřejmě měla být také v jednoduchém stylu. Nárazník jsem vyřešila přes jednu tuningovou firmu a masku si vyrobila doma sama...

Nastal okamžik, kdy měl jéct "Mazlík" do lakovny. Barva byla dána od počátku-modrá metalíza. V lakovně jsme strávili celý dlouhý měsíc, takže bylo dost času na to aby se naše originál ford "15" změnili na "16" od firmy Alesio s rozměrem pneu 195/45. Konečně jsme se po dlouhém čekání vrátili z lakovny. Mazlík byl nádhernej, lakýři si dali opravdu moc záležet. Mezitím, co jsme začali s nastrojováním, byl hotov komplet laděný výfuk a ostré svody. Když máme být vidět, tak ať jsme i slyšet... Přišlo finále-vyčistit interiér umýt motor a hurá na první sraz. Odjezdili jsme sezonu, kde jsme krom pohárků dostávali i obdiv lidí. Byla jsme hrdá na to jak Mazlík vypadá a zároveň šťastná, že lidi umí ocenit i mojí práci, práci holky.

Další zima se neúprosně blížila a s ní se blížily další plány-interiér. Veškeré čalounění, včetně palubové desky jsem čalounila po večerech doma u televize s partnerovou pomocí. Přišla na řadu i hudba, rádio Pioneer 4X50W, v předu 2X repro 120W, vzadu 2X repro 190w, subwofer 600w a zesilovač Sony x-plod 500w. Nehraje to tak, že by Vám z toho praskaly ušní bubínky, ale hraje to dobře. Jediná věc na kterou není sáhnuto je motor. Motor je originál, bez úprav, ale další zima se blíží a co není, může být.

S escortem už letos jedu šestý rok a loni na podzim jsem usoudila, že už je tam tolik peněz, tolik práce a hlavně citový pouto, že nemám to srdce, abych ho v zimě štvala v té soli, rozježděné brečce a hlavně čekala na to, až to do mě nějaký dobrák na letních pneu narve a rozhodla se, že pořídím nějaké popostrkovadlo na ježdění do práce apod. No pořídila jsem si "Forda Probe" 2.5 V6 24 ventil. Další z mých tajných snů.

Jezdil měsíc a už to začalo, přesně jako s Escortem. Nejprve folie na okna, pač nemám ráda, když jsem v autě jak ve výkladní skříni. Originál kola "16" byly samozřejmě malé a obyčejné. Pořídily se tedy 17" s rozměrem pneu 225/45 a k tomu do předu podložky 2cm a do zadu 2,5cm.... Teď jsme měsíc doma z lakovny. Popravdě už mi nikdo nevěří, když řeknu: "Tak a teď je to už všechno..", protože u mě nikdy nikdo neví, s jakou myšlenkou, co se mých Fordů týče ráno vzbudím. Nakonec je posuďte sami.

Na závěr bych chtěla poděkovat všem lidem, co mi v tomhle fandí. Děkuju.


18.11.2007 - Kačka Křížová